100 dní Ashtonové

Ministryně nedostala obvyklou tříměsíční dobu hájení, už v průběhu prvních sta dnů s ní nebyli mnozí představitelé Unie spokojeni.

Po jejím zvolení, ale ještě před nástupem do funkce, vyčítala evropská média 54-leté baronce Ashtonové její dřívější levicové mladistvé výstřelky. Politikům, kteří si zatím povětšinou nepřejí být jmenovaní, se také nelíbilo, jak se zachovala v případě zemětřesení na Haiti. Podle nich vystupovala nedostatečně rázně, což prý budilo dojem, jakoby Unie moc nechtěla Haiti pomoci. Není divu, že se otevřeně píše, že Britka nenaplnila očekávání a začíná znepokojovat unijní vlády.

Catherine Ashtonová se měla o víkendu ve španělské Granadě zúčastnit vrcholné schůzky Evropské unie a Maroka. Byla významná mimo jiné tím, že šlo o první setkání na nejvyšší úrovni arabské země a Unie. Zmíněný summit s Marokem považuje Španělsko za nejvýznamnější vnější počin Unie během svého předsednictví. Maroko se stalo prvním příjemcem peněz z rozpočtu Evropské unie pro politiku sousedství. Konkrétně jde o 580 milionů euro, což je desetina ze zmíněného balíku. Teprve potom přijdou na řadu Ukrajina a Egypt. Celá akce koresponduje s plánem Mediteránské unie zemí ležících při Středozemním moři. Unijní ministryně zahraničí Ashtonová se schůzky v Granadě nezúčastnila.

Podle prestižního madridského deníku El Mundo řekla, že její účast není nutná, podle jiného, stejně prestižního deníku vycházejícího v Barceloně El País měla prohlásit, že když je na schůzce s Marokem předseda Rady Herman van Rompuy a předseda Komise Manuel Durao Barroso, pak je Evropská unie na schůzce zastoupena vrcholově. "Mám na práci jiné věci," dodala podle El País Asthonová. To je jedna z dalších věcí, kterou ji vyčítají, totiž že ráda tráví víkendy s rodinou v Anglii a nevěnuje se své práci vrcholné diplomatky. V tomto ohledu je na tom lépe předseda Rady van Rompuy, který je označován za pravý opak Ashtonové, s nímž je sedmadvacítka spokojená.

Španělský premiér José Luis Zapatero před sto dny vyjádřil nově zvolenému vedení Unie svou plnou podporu. Mimo jiné řekl, že za španělského předsednictví nebude žádné dvouvládí, neboť Madrid bude všemožně podporovat nové orgány Unie. O víkendu pak španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos prohlásil, že "všichni uznávají snažení vysoké představitelky Ashtonové" a dodal, že "jsme si vědomi toho, že pracuje bez jediné minutky oddechu". Kdosi to označil za kouzlo nechtěného, neboť potvrzuje latinské úsloví "excusatio non petita, accusatio manifesta", tedy že nevyžádaná obrana Ashtonové znamená vlastně útok na ni.

Většina unijních politiků Moratinovi přikyvuje, ale za zavřenými dveřmi, je stále hlasitěji slyšet pravý opak.

Koncem minulého týdne se ve španělské Córdobě konala neformální schůzka ministrů zahraničí sedmadvacítky, jejímž úkolem bylo začít budovat kostru toho, jak by měla vypadat zahraniční politika Unie. Tento týden by se ve Štrasburku mělo pokračovat v kompletování skeletu a někdy v dubnu by se podle Ashtonové měl obalovat svaly a kůží. Předpokládá se, že půjde o boj mezi byrokratickou administrativou, kterou z větší části najmenovala Ashtonová, jednotlivými vládami členských zemí. Ministři zahraničí Švédska a Velké Británie jako první projevili své znepokojení nahlas. Prohlásili, že "se distancují od blížící se schůzky o Evropské službě zahraniční akce" a požadují, aby "se vzaly v úvahu názory jednotlivých vlád". Ashtonová se pokusila obrousit hrany, když prohlásila, že důležitá bude syntéza diskuzí, čili co z toho vzejde. V každém případě to ale nebude mít v nastávajících týdnech jednoduché.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .