10 let od pádu Topolánkovy vlády: Tehdy zanikl model dvou silných stran, myslí si politolog
„Vládu mi položila koalice. Dnes jsem přesvědčený o tom, že jsem jim měl všechno slíbit a pak je normálně podrazit. Nebyl jsem ale tak politicky zralý,“ řekl v prosinci pro Hospodářské noviny Mirek Topolánek, bývalý předseda koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Zelených, od jejíhož pádu uplynulo 10 let. Opozice vedená Jiřím Paroubkem z ČSSD nakonec uspěla a kabinet Mirka Topolánka byl zanedlouho vystřídán poloúřednickou vládou Jana Fischera. Šlo o přelomovou událost?
K pádu Topolánkovy vlády v roce 2009 přispěl i poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Dnes říká, že by nejednal jinak: „Neměl jsem na vybranou žádnou dobrou variantu. Zůstat poslancem ODS v situaci, kdy byl realizován antiprogram, který popíral vše, co jsem celou kariéru dělal a říkal, bylo nepřijatelné.“
Hlasování o nedůvěře bylo podle jeho názoru vyústěním dva roky trvajícího období, ve kterém se mnohokrát pokoušel vrátit k programu, ale všechny pokusy prý byly marné.
Vyšel až 5. pokus
Opozici se podařilo svrhnout vládu na 5. pokus, uprostřed českého předsednictví Evropské unii a v době, kdy na zemi začala dopadat ekonomická krize. Tehdejší lídr druhé nejsilnější strany ČSSD Jiří Paroubek to zpětně hodnotí stejně jako před 10 lety – tedy že nebylo jiné východisko.
„Když jsme s Mirkem Topolánkem hovořili, tak nebyl přístupný jakémukoliv jednání o tom, aby s některými zákony třeba vláda nevycházela. Vůbec nebyl ochotný, abychom se třeba jako strana podíleli na organizaci evropského předsednictví,“ vzpomíná Paroubek.
Mirek Topolánek se na žádost rozhlasu k tématu nevyjádřil. Pro Hospodářské noviny ale před časem uvedl, že jeho vláda padla kvůli koaličním poslancům. K ekonomické krizi se přidala vládní, ze které nejsilnější občanští demokraté viděli jen jediné východisko.
Zánik modelu dvou silných stran
Politolog Milan Znoj z Ústavu politologie FF UK uvádí, že pád Topolánkovy vlády kromě pádu ODS předznamenala v Česku také zánik tradičního politického modelu dvou silných politických stran.
„Tehdy se opravdu rodilo něco nového, aniž si to ti aktéři uvědomovali. ODS i sociální demokracie bojovaly o moc tak, jak byly zvyklé, Paroubkovi se podařilo porazit Topolánka, ale stalo se něco mnohem víc, což dosahuje až k nám. A když se podíváme na to, co se stalo po pádu Topolánkovy vlády, a ještě více po pádu Nečasovy vlády, to je nejenom konec pravice, ale je to i konec toho klasického stranického schématu, protože se objevily nové politické subjekty, nová hnutí.“
Tehdejší prezident Václav Klaus na základě dohody koaličních stran a ČSSD jmenoval na začátku dubna úřednickou vládu v čele s dosavadním předsedou Českého statistického úřadu Janem Fischerem. Ten dovedl zemi až k řádným volbám v květnu 2010.
Shodit vládu byla nezodpovědnost
Martin Schmarcz (KDU-ČSL) byl před 10 lety poradcem Mirka Topolánka. „Kabinet nepadl z politických důvodů, nepadl proto, že by neplnil svůj program, nebo že by opozice měla většinu, ale padl z čistě malicherných až osobních důvodů,“ myslí si.
Někteří politici si myslí, že díky vítězství ve volbách mohou všechno, konstatuje Jan Fischer
Jan Fischer působil řadu let jako předseda Českého statistického úřadu a aktuální dění, zejména to politické, nadále ostře sleduje.
Hlavním důsledkem pádu Topolánkovy vlády je podle Schmarcze ztráta důvěry ve stát. „Musíme si uvědomit, že to bylo v době, kdy stoupala hrdost Čechů na vlastní zemi a popularita vlády z toho důvodu, že jsme měli možnost vést Evropskou unii a předseda vlády byl předsedou Evropské rady… V takové chvíli, kdy Češi měli důvěru v Evropskou unii a svoji vládu, tu vládu shodit, byla obrovská nezodpovědnost.“
Podle Schmarcze byl nejpřekvapenějším člověkem sám Jiří Paroubek, i Mirek Topolánek čekal pád vlády spíše než on. Do té doby prý také neexistoval názor, že by ČR mohla vystoupit z Evropské unie – členství se bralo jako samozřejmost.
Vláda Mirka Topolánka byla velmi slabá už v době vzniku v roce 2007, protože důvěru získala díky dvěma poslancům – přeběhlíkům zvoleným za ČSSD. Přijímala i některá politicky citlivá a nepopulární opatření: radar v Brdech nebo poplatky u lékaře. Snížila také porodné a příspěvky pro rodiče s dětmi.
Topolánkova vláda začala padat u Topolánků v obýváku. Proč? Ví se, jaké měli motivace jeden koaliční a tři nezařazení poslanci, kteří hlasovali proti vládě? Poslechněte si celé Zaostřeno Lucie Vopálenské a Kateřiny Součkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
