10 let od pádu Topolánkovy vlády: Tehdy zanikl model dvou silných stran, myslí si politolog

00993286.jpeg
00993286.jpeg

„Vládu mi položila koalice. Dnes jsem přesvědčený o tom, že jsem jim měl všechno slíbit a pak je normálně podrazit. Nebyl jsem ale tak politicky zralý,“ řekl v prosinci pro Hospodářské noviny Mirek Topolánek, bývalý předseda koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Zelených, od jejíhož pádu uplynulo 10 let. Opozice vedená Jiřím Paroubkem z ČSSD nakonec uspěla a kabinet Mirka Topolánka byl zanedlouho vystřídán poloúřednickou vládou Jana Fischera. Šlo o přelomovou událost? 

K pádu Topolánkovy vlády v roce 2009 přispěl i poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Dnes říká, že by nejednal jinak: „Neměl jsem na vybranou žádnou dobrou variantu. Zůstat poslancem ODS v situaci, kdy byl realizován antiprogram, který popíral vše, co jsem celou kariéru dělal a říkal, bylo nepřijatelné.“

Hlasování o nedůvěře bylo podle jeho názoru vyústěním dva roky trvajícího období, ve kterém se mnohokrát pokoušel vrátit k programu, ale všechny pokusy prý byly marné.

Vyšel až 5. pokus

Opozici se podařilo svrhnout vládu na 5. pokus, uprostřed českého předsednictví Evropské unii a v době, kdy na zemi začala dopadat ekonomická krize. Tehdejší lídr druhé nejsilnější strany ČSSD Jiří Paroubek to zpětně hodnotí stejně jako před 10 lety – tedy že nebylo jiné východisko.

Jiří Paroubek 24. března 2009, v den, kdy jím vyvolané hlasování ukončilo vládu Mirka Topolánka.

„Když jsme s Mirkem Topolánkem hovořili, tak nebyl přístupný jakémukoliv jednání o tom, aby s některými zákony třeba vláda nevycházela. Vůbec nebyl ochotný, abychom se třeba jako strana podíleli na organizaci evropského předsednictví,“ vzpomíná Paroubek.

Mirek Topolánek se na žádost rozhlasu k tématu nevyjádřil. Pro Hospodářské noviny ale před časem uvedl, že jeho vláda padla kvůli koaličním poslancům. K ekonomické krizi se přidala vládní, ze které nejsilnější občanští demokraté viděli jen jediné východisko.

Zánik modelu dvou silných stran

Politolog Milan Znoj z Ústavu politologie FF UK uvádí, že pád Topolánkovy vlády kromě pádu ODS předznamenala v Česku také zánik tradičního politického modelu dvou silných politických stran.

00847358.jpeg

„Tehdy se opravdu rodilo něco nového, aniž si to ti aktéři uvědomovali. ODS i sociální demokracie bojovaly o moc tak, jak byly zvyklé, Paroubkovi se podařilo porazit Topolánka, ale stalo se něco mnohem víc, což dosahuje až k nám. A když se podíváme na to, co se stalo po pádu Topolánkovy vlády, a ještě více po pádu Nečasovy vlády, to je nejenom konec pravice, ale je to i konec toho klasického stranického schématu, protože se objevily nové politické subjekty, nová hnutí.“

Tehdejší prezident Václav Klaus na základě dohody koaličních stran a ČSSD jmenoval na začátku dubna úřednickou vládu v čele s dosavadním předsedou Českého statistického úřadu Janem Fischerem. Ten dovedl zemi až k řádným volbám v květnu 2010.

Shodit vládu byla nezodpovědnost

Martin Schmarcz (KDU-ČSL) byl před 10 lety poradcem Mirka Topolánka. „Kabinet nepadl z politických důvodů, nepadl proto, že by neplnil svůj program, nebo že by opozice měla většinu, ale padl z čistě malicherných až osobních důvodů,“ myslí si.

Někteří politici si myslí, že díky vítězství ve volbách mohou všechno, konstatuje Jan Fischer

Jan Fischer, statistik, 2009-2010 předseda úřednické vlády a nestranický kandidát na prezidenta 2013

Jan Fischer působil řadu let jako předseda Českého statistického úřadu a aktuální dění, zejména to politické, nadále ostře sleduje. 

Hlavním důsledkem pádu Topolánkovy vlády je podle Schmarcze ztráta důvěry ve stát. „Musíme si uvědomit, že to bylo v době, kdy stoupala hrdost Čechů na vlastní zemi a popularita vlády z toho důvodu, že jsme měli možnost vést Evropskou unii a předseda vlády byl předsedou Evropské rady… V takové chvíli, kdy Češi měli důvěru v Evropskou unii a svoji vládu, tu vládu shodit, byla obrovská nezodpovědnost.“

Podle Schmarcze byl nejpřekvapenějším člověkem sám Jiří Paroubek, i Mirek Topolánek čekal pád vlády spíše než on. Do té doby prý také neexistoval názor, že by ČR mohla vystoupit z Evropské unie – členství se bralo jako samozřejmost.

Vláda Mirka Topolánka byla velmi slabá už v době vzniku v roce 2007, protože důvěru získala díky dvěma poslancům – přeběhlíkům zvoleným za ČSSD. Přijímala i některá politicky citlivá a nepopulární opatření: radar v Brdech nebo poplatky u lékaře. Snížila také porodné a příspěvky pro rodiče s dětmi.

Topolánkova vláda začala padat u Topolánků v obýváku. Proč? Ví se, jaké měli motivace jeden koaliční a tři nezařazení poslanci, kteří hlasovali proti vládě? Poslechněte si celé Zaostřeno Lucie Vopálenské a Kateřiny Součkové.