Zuzana Válková: Pomáhat a dostat kopačky

Autor slavného standardu How Insensitive, brazilský hitmaker Tom Jobim, se naštěstí nedožil způsobu, jakým jsme si právě připomněli, oč jde v anglické verzi jednoho z jeho nesmrtelných songů. Interpreti písně, mezi které se počítají Iggy Pop, Sting i irská zpěvačka Sinéad O’Connor, v ní připouštějí, že na otázku, zdali ještě milují, odpovídají mrazivým tichem. Je to necitlivé, ano, ale co s tím, když je po lásce?

Čtěte také

Petr Smejkal: Jsem z politiků roztrpčený. Přece kvůli jednomu rozhovoru nezruší celou MeSES

Tématu rozchodů a způsobům, jak se vyrovnat se ztrátou či zradou, se lidská představivost věnuje odedávna. I proto je možné najít ten správný song pro jakoukoliv myslitelnou kombinaci okolností. Americký písničkář Paul Simon přišel v roce 1975 dokonce s padesáti způsoby, jak opustit svého milého či milou. Australský hudebník Nick Cave v roce 1996 ukázal, že rozejít se dá i způsobem jaksi definitivním, a to uložením na říčním břehu s růží mezi zuby. A zmiňovaný Sting? Ten už v roce 1985 kázal, že pokud někoho milujeme, máme mu dát volnost. Způsob, jakým končíme své vztahy, ukazuje, jakou pro nás mají cenu, ale hlavně to, čeho jsme schopni. Anebo jinak: to, čeho schopni věru nejsme.

MeSES

Čtěte také

Příběh expertní skupiny MeSES jako ilustrace přístupu ministerstva zdravotnictví k pandemii

Jeden z velkých rozchodů tohoto týdne se sice neodehrál mezi dvěma milenci, ale mezi státem a skupinou vědců, která v březnu letošního roku vyhodnotila, že tristní pandemická situace v zemi si žádá, aby si ke své práci a péči o rodiny přibrali ještě starost o veřejné zdraví. Mezioborová skupina pro epidemické situace, vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, se pustila do díla v době, kdy Česko procházelo temným údolím. S třiceti šesti tisíci mrtvými na covid dokonce mnoho z nás nikdy nebude moct říct, že jsme z něj vyšli.

Vědci ovšem dostali od ministerstva zdravotnictví kopačky způsobem, po jakých jim nezbyl ani biely kvet Mekyho Žbirky. Ukončení spolupráce přišlo náhle, přes ministrova náměstka a s mdlým poděkováním za odvedenou práci. Takové jednání nesvědčí jen o kinderstube realitního magnáta a ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Ukazuje ještě na problém, se kterým se od počátku pandemie potýkají profesionálové z různých oborů, od IT přes vynálezce plicních ventilátorů až po vědce zadarmo sekvenující mutanty viru způsobujícího onemocnění covid-19.

Pomohou znovu?

Kopačky skupině MeSES – jakkoliv se je premiér Babiš o den později pokusil zahrát do outu nabídkou přesunout ji pod Radu vlády – dovršují cyklus jednání charakteristického pro maloměstské naboby a arogantní technokraty. Spolupráce s nimi by se dala shrnout takto: Chceš pomáhat českému státu? Fajn. Doprošuj se naší pozornosti. Až se uvolíme, možná tě necháme něco udělat. Když se nám to bude líbit, možná se pod to podepíšeme. Ale pokud nás tvoje nápady budou stát body, počítej s tím, že potáhneš.

Zuzana Válková|foto:Rudolf Kořínek

Žádný z využitých a zavržených expertů se nejspíš k problému nepostaví tak jako Barbra Streisand v roce 1963, kdy nazpívala svou verzi písně Cry Me a River. Místo toho, aby vědci vládě vzkázali, ať si kvůli nim oči vypláče, jí pravděpodobně kdykoliv pomůžou znovu. Vláda je totiž expartner, který už nikoho jiného nemá a zrovna si jako na potvoru zlomil obě nohy. A jako rukojmí drží všechny ostatní.

Autorka je publicistka, působí na FF UK