Zuby jako cirkulárka
Paleontologům se konečně podařilo rekonstruovat podobu bizarní pravěké paryby, která měla zuby umístěné na spirále.
Paryby rodu Helicoprion se na fosilním záznamu poprvé objevují před 310 miliony let. Přežily velké vymírání na konci permu, aby vyhynuly počátkem triasu před 225 miliony let. Pro paleontology jsou fascinující záhadou už od konce 19. století. Naprostou většinu fosilií totiž tvoří jen zuby, které byly za živa uspořádány na chrupavčitém podkladu do spirály. Celý útvar připomíná kotouč cirkulárky. Vědci si proto nemohli být příliš jistí tím, jak zvíře vypadalo a kam je zařadit. Většinou se uvádí, že paryby rodu Helicoprion patřily mezi žraloky. Chrupavčitou spirálu se zuby vědci obvykle kladou do spodní čelisti, ale objevily se i úvahy o tom, že byla umístěná v hrdle, horní čelisti nebo dokonce na ocasní ploutvi.
Rozřešit letitou záhadu se nyní pokusil tým amerických vědců pod vedením Leifa Tapanily ze Státní univerzity v Idahu. Předmětem zkoumání byla výjimečně dobře zachovalá fosilie stará 270 milionů let, která byla objevena v roce 1950 v Idahu. Obsahuje 117 zubů přichycených na chrupavčitém podkladu a kus čelistí. Ze snímků pořízených výpočetní tomografií vědci sestavili trojrozměrný model. Je z něj patrné, že spirála byla umístěná v dolní čelisti. Viditelných bylo jen nějakých dvanáct permanentních zubů, zbytek se ukrýval v tkáni. Zuby jsou dlouhé a špičaté, s pilovitými okraji, a u většiny fosilií nenesou žádné známky poškození. Autoři studie se proto domnívají, že Helicoprion se mohl živit měkkými a kluzkými živočichy, jako jsou například hlavonožci.
Uspořádání čelistí a jejich spojení s lebkou také ukázalo, že Helicoprion nebyl žádný žralok, ale patřil do jiné skupiny paryb známé jako chiméry (Holocephali). Podle velikosti spirály, která v průměru měří 23 centimetrů, vědci stanovili, že šlo o exemplář dlouhý asi 4 metry. To rozhodně není maximální velikost paryb rodu Helicoprion – některé zřejmě dosahovaly až dvojnásobné délky.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.