Zubatí savci soupeřili s dinosaury

15. březen 2012

Podle našich obvyklých představ byli druhohorní savci malá stvoření, která tak tak přežívala pod nohama dinosaurů. Přinejmenším jedné skupině se však velice dařilo.

Multituberkuláti (Multituberculata) během posledních 20 milionů let existence dinosaurů přímo kvetli. Tato zvířata, která se podobala dnešním hlodavcům, byla jednou z nejdéle žijících savčích linií. Poprvé se multituberkuláti objevili koncem triasu či na počátku jury, přežili pád dinosaurů před 65 miliony let a o necelých 30 milionů let později sami vyhynuli. Celková délka jejich existence se odhaduje na 100 až 120 milionů let. Důvodem takového evolučního úspěchu jsou podle nové studie hrbolaté zadní zuby.

Biologové z Washingtonské univerzity pořídili trojrozměrné snímky zubů 41 multituberkulátů z různých oblastí světa. Na ně pak aplikovali software, který se používá ke studiu topografie hor. Odhalili tak, že zuby multituberkulátů byly vysoce komplexní a dokonale se hodily ke zpracování rostlinné potravy včetně semen krytosemenných rostlin, které se právě objevily.

Porovnání zubů druhohorních savců

Před 170 miliony let byli multituberkuláti velcí asi jako myši. Před 140 miliony let se však objevily krytosemenné rostliny a multituberkuláti se záhy poté začali zvětšovat až do velikosti bobra. Zároveň vzrůstal počet jejich druhů. Dinosauři se svým jednodušším chrupem jim nemohli konkurovat. Pád multituberkulátů přišel až ve chvíli, kdy se objevili primáti, kopytníci a hlodavci, kteří využívali stejné zdroje potravy.

Zdroj: University of Washington

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu