Zrušme politickou vládu

Věcnost, zřetelnost a tudíž srozumitelnost jazyka pánů Fischera a Janoty se tak příkře lišila zvláště v tyto dny, kdy jsme byli postiženi kromě krize i povodněmi, které způsobily škody kolem šesti miliard, od zidealogizovaných a pseudoútočných výpadů stranických lídrů typu pana Paroubka, který na konferenci přečetl hodinový referát jako v sedmdesátých letech a taky jako tehdy hovořil o tom, že musíme sousedy dohonit a předhonit. Asi zapomněl, že populace stárne a voličům ještě takováto slova doznívají v uších z dob totality. Zvláště v době krize musí podobná sdělení občany od politiků nutně odpuzovat. To může být také důvod, proč to tentokrát budou mít politici před volbami těžší než jindy, a to samozřejmě platí o politicích ve všech stranách: Občan je bude moci srovnávat se skutečnými odpovědnými správci země a politici z toho nevyjdou nejlépe. Krize, jejíž konec nejsme schopní dohlédnout, vyžaduje střízlivost a ne laciné kalkuly typu: kandidátku máme dobrou, protože Rath osloví primitivnější, Zubová nazelenalé, Foldyna bolševiky, na kandidátce zůstal na šestém místě a Paroubek nad nimi bude držet deštník, to by mohlo zabrat. Původně tam měla být ještě i herečka Kateřina Brožová, která měla asi zapůsobit na starší televizní diváky. Tento způsob trávení léta, zdá se, řečeno s Vladislavem Vančurou, být letoškem vyčerpaný. Slepá víra v to, že je možné prodávat politickou stranu stejně jako boty značky Nike už neplatí, na to přišli přeci i výrobci sportovní obuvi, a proto prodávají své značky spolu s nabídkou životního stylu.

Jestliže sociální demokracie v tuto chvíli něco jako životní styl nabízí, tak je to jen život na dluh a vyšší zdanění bohatých, to ale není program pro dobu neodhadnutelně dlouhé krize po níž nebudeme muset mít ani na úroky. Na sociálnědemokratické sobotní programové konferenci zazněly jen sliby, které kdosi spočítal na 250 miliard a ty samozřejmě nemáme a nikdo nám je ani nepůjčí. Lidí, kteří takhle chtějí žít, nebude asi většina, protože si důsledky dovedou domyslet. Rozhodně mezi ně ale nepatří střední třída, kterou by měli sociální demokraté oslovit.

Paradoxní je, že svržení vlády a nastolení nepolitické vlády iniciovala strana, která na to může nejvíce doplatit, což je právě sociální demokracie, jejíž preference od začátku roku s mírnými výkyvy podle dvou renomovaných agentur STEM a CVVM neustále klesají, a jak známo, trend je důležitější než absolutní čísla. Po pádu vlády se pokles preferencí výrazně zrychlil.

Stranická konference tedy nepřišla ani s jasnozřivou analýzou krize, která evidentně není už jen hospodářská, ale i kulturní, popisem nového možného postavení Evropy po krizi a z toho vyplývajících důsledků pro Českou republiku, ale naopak se vrátila k ideologické blemblem hatmatilce. To je asi důvod, proč mě a jak jsem později viděl i Alexandra Mitrofanova a i čtenáře napadlo, že minimálně v době krize by bylo pro tento stát lepší, kdyby u moci zůstala vláda nepolitická. Kolega Mitrofanov v sobotním Právu v komentáři s názvem Kacířská úvaha po volbách se dokonce ptá: K čemu ty volby potřebujeme, když nám právě taková korektní vláda po nich bude zase chybět. A dokonce naznačuje i odpověď, když končí otázkou: A nebo se zadrhl systém? Já bych možná dodal: Bezmezná víra v marketing v politice systém zdiskreditovala. Někdy říkáme, že politiku vyprázdnila. Důsledek ale přehlížíme: reklamní agentury jsou tu proto mocnější než strany. Dokonce jeden z ředitelů takové agentury, Jaromír Soukup, se rozhodl vstoupit do politiky přímo a utratit v reklamní kampani i sto milionů korun. To je fenomén střední Evropy.

Kdybychom zrušili volby, jak o tom žertujeme, snížila by se i nikým nevolená moc reklamních agentur. Škoda, že to nejde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .