Zpívající obr v Orionu

1. únor 2013

Nový snímek ukazuje rozsáhlé struktury mezihvězdného prachu kolem Betelgeuze, hvězdy v Orionu, která skončí svůj život obrovským výbuchem jako supernova.

Mezinárodní tým vědců objevil pomocí Herschelova infračerveného dalekohledu v okolí Betelgeuze, masivní hvězdy v rameni Orionu, půlkruhové soustředné obálky. Ty ukazují na bouřlivou minulost hvězdy, která uvolnila do prostoru velké množství hvězdného materiálu. Vlny patrně vznikly interakcí s prachovým materiálem buď lokálního magnetického pole Galaxie, nebo z okraje mezihvězdné látky. Pokud jde o samostatný nehybný útvar na fotografii vlevo, Betelgeuze jím při svém pohybu projde za 12 500 let. Do té doby ovšem může vybuchnout jako supernova.

Pulzující obr
Betelgeuze je jednou z nejjasnějších proměnných hvězd na obloze. Projevuje se jako tzv. polopravidelná proměnná hvězda, která nepatrně zjasňuje a zase zeslabuje svou jasnost. Její proměnlivost vychází z jejího životního stádia. Hvězda je gigantickým rudým obrem o průměru přibližně tisíckrát větším jak Slunce a stotisíckrát svítivější než naše mateřská hvězda. Neustále uvolňuje hmotu a záření, které ji činí viditelně proměnnou. Ve vzdálenosti asi 600 světelných let je to také první hvězda, kterou se podařilo pozorovat jako kotouček a ne pouhý bod. Je tak obrovská, že kdyby ležela ve Sluneční soustavě, vnější obálka by zasahovala za dráhu Jupitera. Masivní Betelgeuze je na sklonku svého života, již prošla všemi stádii hvězdné jaderné přeměny a v jádře se přeměnou niklu a kobaltu hromadí železo. To je poslední prvek, který může fyzicky vzniknout při termojaderných reakcích v nitrech hvězd. Těžší prvky se produkují až při výbuchu hvězdy coby supernovy.

V souhvězdí Orionu je Betelgeuze na snímku jasná nažloutlá hvězda vlevo nahoře

Mezihvězdný štít
Nový snímek z infračerveného Herschelova vesmírného oka ukazuje pozoruhodnou strukturu jakýchsi polovičních soustředných skořápek ležících ve směru pohybu hvězdy prostorem. Jak se hvězda sune rychlostí asi 30 km/s, radiační rázové vlny naráží do mezihvězdné látky ležící před ní a nahušťují ji do jakýchsi kulových štítů. Je rovněž patrné, že rázové vlny nejsou ve všech směrech stejně intenzivní, ale lokální silnější rázy ovlivňují tvar některých oblastí v obálce, zejména pak v bezprostřední blízkosti hvězdy. Samotný mezihvězdný materiál je tak trošku otázkou. Jde buďto o pouhý důkaz bouřlivé minulosti obra, který již několikrát odhodil masy povrchové látky do prostoru, nebo o mezihvězdný materiál z okolí hvězdy či o látku tvarovanou lokálním magnetickým polem Galaxie. Rychlost látky je mnohem nižší než záření z hvězdy, takže si Betelgeuze svým zářením tuto látku krásně tvaruje do soustředných misek před sebou. Jako kdyby zpívala operu a její silný zpěv tlačil do stěn těchto obálek. Samotné obálky se šíří rozdílnými rychlostmi, takže se předpokládá, že vnitřní vlna dohoní tu vnější přibližně za 5000 let.

Očekávaný ohňostroj
Při současném chování, velikosti a věku Betelgeuze se očekává, že hvězda v následujících tisících let exploduje jako supernova typu II. Jakmile dojde ke stavu, že vnitřní tlak hvězdy přestane odolávat gravitaci, vnější obálky začnou padat do centra a vyvolají přitom mimořádně energetické reakce vyúsťující mohutnou explozí. Supernova bude tak jasná, že na několik týdnů rozzáří noční oblohu podobně jako Měsíc v první čtvrti, a pokud bude zrovna Orion na denní obloze, ani v té době supernovu nepřehlédneme. Samozřejmě jsou na místě i obavy z nadměrně spršky nebezpečné radiace, která je jedním z průvodních jevů supernovy. Zatím se však ukazuje, že i přes tak intenzivní jev by Zemi a lidstvu nemělo hrozit žádné fatální nebezpečí. Naopak – je na co se těšit. Podobný hvězdný ohňostroj už pozemšťané neviděli dlouhá staletí a navíc bude poprvé v historii pozorována supernova jako závěrečné stádium notoricky známé a dlouho monitorované hvězdy. Hodiny už tikají, ovšem dotikat mohou klidně zítra stejně jako za tisíce let. Nikdo vám to přesně neřekne.

Takhle by mohla vypadat Betelgeuze na obloze po výbuchu
autor: Petr Horálek
Spustit audio

Více z pořadu