Znovuoživení největšího viru všech dob

4. březen 2014
Pithovirus sibericum - snímek z elektronového mikroskopu

Vědcům se podařilo objevit a oživit 30 000 let starý, ale stále infekční virus. Jeho rozměry z něj současně dělají vůbec největší známý virus všech dob.

Prehistorické viry obvykle ožívají díky tomu, že vědci rekonstruují jejich genomy. Manželská dvojice francouzských evolučních biologů, Chantal Abergel a Jean-Michel Claverie, a jejich kolegové se však pustili dobrodružnější cestou. Inspiroval je nedávný úspěch ruských výzkumníků, kteří oživili pravěké rostliny zmrzlé ve více než 30 000 let starých vzorcích sibiřského permafrostu. Vyžádali si od nich vzorky a pustili se do pátrání po virech - ale ne ledajakých. Jejich cílem byly relativně nedávno objevené obří viry, které rozostřily dříve ostrou hranici mezi buněčným a nebuněčným světem. Svou velikostí i počtem genů totiž překonávají nejmenší bakterie.

Většina obřích virů napadá měňavkovité prvoky Acanthamoeba. Jejich hledání ve vzorcích permafrostu tak bylo až banálně jednoduché: vědci využili živé akantaméby jako návnadu. Ty začaly brzy hynout a uvnitř jejich těl vědci objevili dosud neznámý obří virus. Dali mu jméno Pithovirus sibericum, které odkazuje na pithos - velkou nádobu, v níž staří Řekové uchovávali víno. Rozměry viru, který zůstal i po více než 30 000 letech infekční, jsou ohromující: jeho částice má oválný tvar o délce 1,5 mikrometru a šířce 0,5 mikrometru, což odpovídá malým bakteriím. Pithovirus je díky nim vůbec největším známým virem.

Gigantická velikost ale není jeho jediná unikátní vlastnost. Obří viry se od svého objevu v roce 2003, kdy byl objeven jejich první zástupce Mimivirus, často považují za jakousi málo rozmanitou přírodní podivnost. Až dosud se zdálo, že existují jen dvě skupiny. Jako první byly objevené megaviry (Megaviridae), jejichž částice ve tvaru dvacetistěnu mají průměr až 0,7 mikrometru a genom dosahuje velikosti 1,25 megabazí. Nedávno popsané pandoraviry (Pandoraviridae) jsou větší, mají tvar amfory o délce 1 mikrometru a jejich genom má až 2,8 megabazí. Pithovirus je sice větší než pandoraviry, ale s překvapivě malým genomem o velikosti 600 kilobazí. Vědci jej tak považují za zástupce třetí, dosud neznámé skupiny obřích virů. Objev pitoviru tak naznačuje, že obří viry jsou mnohem rozmanitější, než se zatím zdálo. Navíc poukazuje na to, že tání arktického permafrostu může uvolnit potenciálně životaschopné pravěké viry, z nichž některé by mohly představovat nové zdravotní riziko.

Zdroj: PNAS

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy