Změňme sociální výhody, ať není migrace tak atraktivní, radí Evropě Fiala

24. srpen 2015

Přehrada, kterou se Makedonie pokusila postavit proudu uprchlíků na hranicích s Řeckem nevydržela: tisíce Syřanů, Iráčanů a Afghánců proudí do Srbska, drtivá většina pak dále na sever, nejčastěji směřují do Německa nebo Velké Británie.

Právě Německu dochází trpělivost a bojí se, že očekávaných až 800 tisíc lidí nepojme. Proto německá vláda vystoupila se zatím nejostřejší kritikou Evropské unie, která je podle Berlína laxní, pomalá a neschopná stanovit tak potřebnou jednotnou azylovou politiku.

„Imigrační politika je mixem kompetencí členských států a společnou evropskou politikou Schengenu,“ uvedl v Ranním Plusu poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal.

Podle něj je právě to problém: nejasně rozdělené kompetence mezi Evropskou komisi a členskými státy. „Je to složité, a právě to kancléřka Merkelová kritizovala.“

Mezitím je Německo velmi aktivní. „V oblasti Iráku a Sýrie umístilo své experty, kteří mají z terénu přímě, čerstvé a věrohodné informace, “ řekl poslanec.

„Němečtí experti na imigraci v zásadě chtějí zavést tři pravidla: všechny balkánské uprchlíky vracet, Afričany částečně integrovat nebo vracet a z oblasti válečných konfliktů v Sýrii a Iráku přijímat maximum a integrovat.“

V tuto chvíli Německo kritizuje, že o kontrole, třídění a evidence uprchlíků na hranicích EU nikdo nemluví, a dialog na evropské úrovni se nevede, vysvětlil poslanec.

„Evropská unie je nejen o obrovských výhodách sdružení nejbohatších zemí světa, ale i o sdílení odpovědnosti za případné problémy a krize. Jestli chceme být plnoprávným členem, nemůžeme se zodpovědnosti vyhýbat,“ vyzval Ivan Gabal.

Ivan Gabal

Fiala: Je třeba velmi důsledně bránit hranice

Poslanec a předseda ODS Petr Fiala je přesvědčen, že Unie nepotřebuje kvóty a přerozdělování, které chápe jen jako přenášení problémů do zemí, kde ještě nejsou.

Abychom vyřešili příčiny nebo je aspoň zmírnili, na to je potřebný společný evropský postup, včetně vojenského, radí politik.

„Jde o to rozbít související organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi nejen ve Středozemním moři. Stejně tak je třeba pomáhat lidem v místech konfliktu, zlepšit jejich lidskou situaci i humanitární podmínky v uprchlických táborech.“

Společnou politiku kvót Fiala odmítá. „Dívat se, jak se sem valí uprchlíci, které si potom nějak přerozdělujeme, žádná cesta není.“

„Je třeba najít společný postup a velmi důsledně bránit hranici. Musí ale následovat práce s tranzitními zeměmi, je třeba posílit návratovou politiku, změnit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci, aby imigrace nebyla tak atraktivní,“ doporučuje Fiala.

I když Česká republika kvóty odmítla, přišla s návrhem dobrovolných kvót, připomněl politik. „Ostatní země se svými návrhy nebyly tak velkorysé,“ dodal.

„Nevěřím, že dobré řešení azylové politiky je to, že problémy s velkým počtem imigrantů z jedné země přesuneme do všech zemí Evropské unie. To je jako by vám někdo v bytě rozbil okno, a vy jste to chtěl opravit tím, že si rozbijete všechna další okna,“ kritizoval evropskou migrační politiku Petr Fiala.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.