Zmatení buřňáků
Na ostrůvku uprostřed Indického oceánu člověk naboural mezidruhové bariéry mezi různými druhy buřňáků. Výsledkem je propletenec, který se podařilo rozmotat teprve molekulárním genetikům.
Ostrov Round Island leží asi 20 kilometrů severovýchodně od mnohem známějšího ostrova Mauritius. V roce 1948 se vědci začali poprvé zabývat tamějšími buřňáky (Pterodroma). Vztahy mezi druhy hnízdícími na ostrově a buřňáky z jiných oblastí ale zůstávaly nejasné. Vzájemné vazby se nedařilo rozmotat.
Na ostrově hnízdí nejméně tři druhy buřňáků. Historie jejich hnízdních kolonií ale nesahá do minulosti dále než několik desetiletí. Přírodovědci navštěvovali Round Island víceméně pravidelně od roku 1844. Hnízdící buřňáky pozorovali až od 40. let minulého století. Nejdříve vědci narazili na buřňáka trinidadského (Pterodroma arminjoniana). To bylo překvapení, protože výskyt tohoto mořského ptáka byl podle tehdejších představ omezen na Atlantik, kde hnízdil jen na Trinidadu. V 80. letech byl na Round Islandu zjištěna menší hnízdící populace buřňáka proměnlivého (Pterodroma neglecta). O pár let později bylo na ostrově prokázáno i hnízdění buřňáka hendersonského (Pterodroma heraldica). Tito dva buřňáci mají hnízdiště v Pacifiku, kde často obývají společně jedny a ty samé ostrovy.
O taxonomické zařazení buřňáků se vedou mezi ornitology spory. Podle některých je například buřňák trinidadský jen poddruhem buřňáka proměnlivého. Další ornitologové řadí k jednomu druhu i buřňáka trinidadského a hendersonského. Vědci se snažili dobrat pravdy i výzkumem cizopasníků – vší rodu Halipeurus. Ty nejsou s to přežít mimo organismus hostitele a je vysoce pravděpodobné, že si je navzájem předávají jen příslušníci jednoho druhu. Pokud byly u buřňáků odhaleny odlišné druhy vší, byl to argument pro zařazení ptáků k dvěma různým druhům.
Tým vedený Ruth Brownovou z Univerzity královny Mary v Londýně zveřejnil ve vědeckém časopise PLoS ONE výsledky genetických analýz buřňáků z Round Islandu. Ty sice všechny gordické uzly taxonomie těchto ptáků nerozetnuly, ale jasno přeci jen udělaly. Nejhojnější buřňák trinidadský se na ostrově kříží s oběma vzácnějšími druhy. Buřňáci proměnliví a hendersonští se navzájem ignorují podobně jako je tomu v jejich pacifické domovině.Kolonizaci ostrova buřňáky umožnil člověk. Zničení vegetace včetně stromů zdivočelými kozami a králíky otevřelo cestu mohutné půdní erozi. Původní druhy ptáků Round Islandu byly nadměrně loveny a vymizely. I když byli králíci a kozy vyhubení a vegetace se aspoň zčásti vzpamatovala, zůstávají na značné části ostrova jen holé skály. Ty nabízejí buřňákům velmi dobré příležitosti k zahnízdění. Na ostrově se sešly druhy, které se do té doby při námluvách a hnízdění nepotkávaly. To otevřelo dveře mezidruhové hybridizaci. Kříženci nejsou žádná nedochůdčata a mají se čile k světu.
Situace na Round Islandu jen dokazuje, že naše zásahy do přírody mohou mít dalekosáhlé dopady. Jsou s to vyvolat přesuny živočichů na velké vzdálenosti. Zároveň jsme svědky toho, jak mohly v minulosti vznikat nové druhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
