Život hluboko pod mořským dnem

19. listopad 2010
Monitor

Víc než kilometr pod dnem oceánu není pusto a prázdno. Vzácné vrtné vzorky odhalily unikátní společenství mikrobů, kteří si libují v teplotě přes 100 stupňů Celsia.

Pod dnem oceánu pokrytým sedimenty se nachází vrstva čediče, na kterou navazuje magmatická hornina gabro. Tvoří většinu oceánské zemské kůry a její spodní vrstvy přiléhají k zemskému plášti. Získat vzorky této horniny je obtížné, ale v některých místech oceánu je vrstva čediče slabší než jinde. Během dvou expedic Integrated Ocean Drilling Program se vrtné soupravy dostaly k podmořskému masivu Atlantis Massif v severním Atlantiku, kde tektonická aktivita vynesla horninu gabro do vzdálenosti pouhých 70 metrů od mořského dna. Vrtání tak bylo mnohem snazší než jinde a vědci získali vzácné vzorky horniny z hloubky až 1391 metrů pod dnem moře, kde teplota dosahuje 102 stupňů Celsia.

Zkoumání vzorků ukázalo, že i tak hluboko pod mořem je pěkně živo. Horninu gabro obývají sice řídké, zato však hojně rozšířené komunity mikrobů. Jejich složení je však jiné než u mikrobiálních ekosystémů ze svrchnějších čedičových vrstev. Zásadním rozdílem je, že v gabru zcela chybí mikroorganismy z prastaré skupiny Archea. Genetická analýza také ukázala, že mnoho zdejších bakterií se podobá těm, které obývají ložiska ropy a energii získávají degradací uhlovodíků. To by podle vědců mohlo znamenat, že předkové dnešních bakterií z gabra se nevyvíjeli uvnitř oceánské kůry, ale imigrovali z mělčích oblastí.

Zdroj: PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.