Živa o RNA i o krvavém sněhu

Ta druhá vzadu

RNA byla dlouho považována za druhořadou molekulu, která jen poslušně plní roli buněčného poslíčka, stavebního materiálu nebo dopravního prostředku. Vedle své slavnější sestry DNA vypadala jako popelka. Pak ale přišla teorie "RNA světa", která této molekule přisoudila zásadní roli při vzniku života na Zemi. V buňkách byly objeveny dosud neznámé formy RNA a ukázalo se, že je v jejích silách dokonce ovlivňovat expresi genů.

Aktuální číslo Živy přináší článek profesora Stanislava Zadražila z Katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK s názvem Ribonukleové kyseliny - Věcně "druhé" mezi nukleovými kyselinami. Živa jím zahajuje seriál věnovaný této podivuhodné molekule. V úterý s autorem článku ve vysílání Českého rozhlasu Leonardo telefonicky hovořila Jana Infeldová.

Shodou okolností se minulý týden molekule RNA věnoval i The Economist - jeden z nejrespektovanějších politicko-ekonomických časopisů. Mívá sice pravidelnou vědeckou rubriku, přesto se nestává často, aby biologickému tématu věnoval titulní stranu, editorial i rozsáhlý článek.

Barevný sníh

Sněžné řasy

"I v našich horách můžeme obvykle od druhé poloviny dubna až do července pozorovat nápadný fenomén známý především z polárních a vysokohorských oblastí, tzv. barevné sněhy. Červené, zelené či oranžové zabarvení je způsobeno intenzivním růstem specializovaných autotrofních mikroorganismů, které obecně nazýváme sněžné řasy. Výjimečně byl pozorován i modrý sníh, jehož původcem mohou být drobné kokální sinice. Koncentrace buněk v barevném sněhu dosahuje statisíců až milionů buněk v jednom mililitru roztátého sněhu. Sněžné řasy se musely v průběhu svého vývoje přizpůsobit růstu v podmínkách teplot blízkých nule a za vysoké intenzity záření."

Tak začíná článek Lindy Nedbalové a Jaromíra Lukavského Když sníh zčervená, aneb co (ne)víme o sněžných řasách. Jako ochutnávku z aktuálního čísla Živy vám tento článek nabízíme ke stažení v plném znění: