Židé a křesťané a jejich velké jarní svátky

Křesťanský Velký pátek i začátek židovského svátku Pesach připadá letos na stejný den – 3. duben. Rabín James Rudin, který je poradcem Amerického židovského výboru pro vztahy mezi náboženstvími, připomíná v článku pro americkou agenturu Religion News Service, že tato shoda není náhodná.

Ježíšova pouť do Jeruzaléma, kde právě začínal osmidenní svátek oslavující odchod dávných Židů z egyptského otroctví, byla v jeho době něco jako náboženská povinnost. Po jeho smrti na kříži, k níž ho odsoudili Římané, se stal židovský Pesach nedílnou součástí velikonočního příběhu. Ježíšova poslední večeře předcházela večernímu stolování, které zahajovalo Pesach.

Rabín James Rudin v posledních letech navštívil newyorské bohoslužby o Velkém pátku a seděl v kostele spolu s křesťany, kteří vzpomínali na Ježíšovu smrt, jak ji v Novém zákoně líčí evangelium svatého Jana.

Rabína zajímalo, jak si katoličtí a protestantští kazatelé poradí s Janovými slovy o židovském národě. O tomto textu se často říká, že je „radioaktivní“, protože se tu o Židech říká, že zavinili Ježíšovu smrt.

Čtěte také

Velký pátek znamenal často den hrůzy a dokonce smrti v řadě společenství evropských Židů. Z křesťanských chrámů se toho dne někdy vyřítili věřící, plní nenávisti a zášti vůči Židům. Mnozí kazatelé rozzuřili své obce slovy, že Židé zabili našeho Pána nebo že to byli Kristovi vrazi. Toto obvinění dlouho otravovalo vztahy mezi křesťany a Židy.

Janovo evangelium se svými protižidovskými výroky vyznívá daleko problematičtěji než evangelia Matouše, Marka a Lukáše. Někteří současní badatelé se snaží Janovy negativní výroky o Židech zmírnit.

Velkopáteční církevní obřady jsou připomínkou ukřižování Ježíše

Někdy čteme, že řecké slovo „joudaoi“ se vztahuje pouze na servilní židovské vůdce, kteří kolaborovali s římskými okupanty, a nikoli na celý národ. Jiný výklad překládá zmíněné slovo jako Judejci, neboli obyvatelé provincie, kterou Římané nazvali Judeou.

Pro většinu lidí mají tyto jazykové rozdíly pramalý nebo žádný význam. Daleko věrohodnější výklad říká, že Jan hovořil o prudkých sporech uvnitř židovských rodin, kde se střetli Ježíšovi stoupenci a zastánci staré víry.

Hněvivé debaty se odehrávaly uvnitř mišpachy, což je hebrejské slovo pro rodinu. Lidé se v jejím kruhu obvykle dopouštějí daleko urážlivějších výroků než za jejími hranicemi.

Čtěte také

Takové učenecké jemnosti však na bohoslužbách o Velkém pátku zaslechnete jen velmi vzácně. Někteří kazatelé dělají ze Židů hlavní odpůrce křesťanů, věčné nepřátele Ježíše, a říkají, že židovský národ si za svůj zločin zasloužil věčný boží trest.

Ukřižování měli však na svědomí hlavně představitelé kruté římské moci, protože jenom oni mohli rozhodnout o trestu smrti. Jejich podíl byl často zlehčován nebo úplně opomíjen. Ježíšovi vrazi byli Židé a tečka. Taková věta mohla o Velkém pátku vyvolat hrozné následky.

Davidova hvězda

Rabín James Rudin navštívil i velikonoční bohoslužby v katolických i protestantských kostelích a modlitebnách, kde byla Ježíšova smrt vylíčena univerzálněji bez obviňování Židů nebo Římanů – nezaznělo v nich ani slovo odsouzení, ani výklady o božím trestu.

Taková kázání se tolik nesoustředila na to, kdo zabil Ježíše, ale na význam jeho smrti pro naši dobu. V jejich slovech se zračil vliv 2. vatikánského koncilu, který roku 1965 zavrhl obvinění z vraždy Božího syna a vyzval ke vzájemné úctě a poznání mezi křesťany a Židy.

Když bylo po Velikonocích i po Pesachu, americký rabín James Rudin se pokaždé obrátil na řadu kazatelů a navrhl jim, aby spolu probrali jeho velikonoční zážitky. Skoro všichni takovou možnost uvítali.

Křesťanští duchovní včetně těch, kteří Židům výslovně nic nevyčítali, se obvykle ptali: „Rabi, proč jsi mi neřekl, že přijdeš o Velkém pátku mezi nás?“ Rabín jim odpovídal otázkou, zda by to něco změnilo na jejich kázání.

I ti, kdo na kazatelně neřekli ani slovo proti židovské víře, vždycky tak či onak připustili, že kdyby věděli o rabínově přítomnosti, bylo by to něco úplně jiného. Vždycky by si dali pozor, aby ho jejich kázání neurazilo.

Rabín, který napsal velikonoční článek pro agenturu Religion News Service, jim odpověděl, že tady nejde o zdvořilost: „Než znovu obviníte Židy jako Kristovy vrahy, které Bůh proklel, představte si, že Ježíš, který vzešel ze židovské rodiny, je fyzicky přítomný na všech vašich bohoslužbách a nejen o Velkém pátku.“

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Jan Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.