V ohrožení jsou ekosystémy, průmysl i pitná voda. Hladiny evropských veletoků jsou na svých minimech

Po Dunaji už na některých místech nemohou proplouvat nákladní ani výletní lodě. V Maďarsku, Rumunsku a Chorvatsku se ve vysychajících korytech znovu objevují dlouho potopená plavidla i automobily. V německých městech, jako jsou Kolín nad Rýnem nebo Düsseldorf, mohou lidé přecházet Rýn i v místech, kde byl ještě nedávno silný proud.

Čtěte také

iROZHLAS

Dochází jak podzemní, tak povrchová voda, říká hydrolog. Upozorňuje na stav hydrologického sucha

Sucho nepřináší jen vyschlá pole a špatnou úrodu. Stále větší tlak zažívají také říční ekosystémy. Jak ubývá vody a roste její teplota, klesá množství kyslíku v řekách. To může vést k hromadným úhynům ryb a dalších vodních organismů.

„Zejména podél Rýna je vidět, jak vysychají štěrkové břehy. Ty jsou útočištěm pro mušle a další bezobratlé živočichy, kteří tvoří důležitou součást potravy ryb. Pro celý ekosystém to představuje obrovskou zátěž. Mušle se navíc nedokážou dostatečně rychle přesunout do vhodnějších podmínek a hynou,“ vysvětluje Jeanette Völkerová z německého Spolkového úřadu pro životní prostředí.

Pitná voda v ohrožení

Dunaj i Rýn napájejí desítky menších přítoků, jejichž hladiny ale také klesají. Právě tyto vodní toky hrají klíčovou roli, protože jejich břehy porostlé rákosím fungují jako přirozené filtry. Voda jimi pomalu prosakuje přes vrstvy půdy, které zachycují znečišťující látky ještě předtím, než se dostane do podzemních zdrojů pitné vody.

Čtěte také

Zemědělství se v suchu mění v boj o přežití. Buď přijdeme o dobytek, nebo o dotace, upozorňuje Pitek

Právě z těchto podzemních zdrojů pochází velká část pitné vody v Německu. Odborníci tento proces označují jako břehovou filtraci. Sucho ale její funkci výrazně oslabuje. Hladiny řek klesají, zatímco množství odpadních vod vypouštěných z průmyslu nebo čistíren zůstává zhruba stejné. Znečišťující látky se proto ve vodě koncentrují ve stále vyšší míře.

„Pokud se poškodí celý ekosystém, tedy rostliny a živočichové, kteří se na přirozeném čištění vody podílejí, znamená to výrazné dodatečné náklady. Pro zásobování milionů lidí pitnou vodou je pak nutné využívat náročnější technologie úpravy vody,“ upozorňuje Hagen Koch z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn.

Miliardy eur

Německé průmyslové svazy odhadují, že náklady na zásobování vodou by v důsledku klimatických změn mohly vzrůst až o 30 procent. Miliardy eur si navíc vyžádá modernizace vodárenské infrastruktury. Účet za vysychání evropských řek tak nakonec nezaplatí jen příroda, ale i domácnosti, průmysl a veřejné rozpočty.

Čtěte také

Nebýt vltavské kaskády, průtok v Praze by byl méně než poloviční, popisuje ředitel Povodí Vltavy

V důsledku nízké hladiny řek už některé lodě mohou převážet jen pětinu obvyklého nákladu. To způsobuje zpoždění ve výrobě a zvyšuje náklady na dopravu i ceny některých výrobků. Podle Deutsche Welle patří mezi nejvíce zasažená odvětví v Německu ocelářství, chemický a zpracovatelský průmysl.

Nízké hladiny řek ale dostávají pod nevídaný tlak také energetický sektor. Maďarský premiér Péter Magyar vyzval domácnosti i firmy k úsporám elektřiny.

V souvislosti s nízkou hladinou Dunaje, která přispěla také k odstavení jaderné elektrárny Paks, varoval, že zemi může postihnout bezprecedentní energetická krize. Ve čtvrtek ráno také došlo k odstavení druhého reaktoru rumunské jaderné elektrárny Cernavoda.

Bude to horší?

Evropské státy proto hledají způsoby, jak se s novou realitou vyrovnat. V Rumunsku už armáda odstřelila skalní útvar v jednom z ramen Dunaje, aby tím zajistila dostatek chladicí vody pro elektrárnu Cernavoda. Německá vláda zase jedná s průmyslem a provozovateli přístavů o úpravách plavebních cest na Rýnu tak, aby umožnily lodní dopravu i při nízkých stavech vody.

Odborníci ale upozorňují, že samotná technická opatření problém nevyřeší. Vedle investic do infrastruktury doporučují obnovu mokřadů, říčních niv a dalších přírodních oblastí, které pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Bez ochrany klimatu a snižování emisí skleníkových plynů ale podle nich bude podobných problémů přibývat a jejich řešení bude stále nákladnější, uzavírá Deutsche Welle.

Poslechněte si celý Svět ve 20 mnutách. Balkánská cesta Volodymyra Zelenského vyvolala bouři v tamních zemích. Stane se Evropa v závodě o umělou inteligenci třetím „pólem“, nebo pouhým pasažérem? Nové vedení íránských bezpečnostních složek naznačuje tvrdší postup vůči Donaldu Trumpovi. Filipínští námořníci se vrací na moře navzdory válečným rizikům v Hormuzském průlivu a Černém moři.