Zformovalo naši tvář násilí?

10. červen 2014
Tvář neandrtálce a současné ženy - ilustrační foto

K vývoji lidského obličeje mohlo velkou měrou přispět násilí – konkrétně pěstní souboje mezi muži australopitéků a později našeho vlastního rodu Homo. Vyplývá to z nové studie vědců z Utažské univerzity.

Francouzský filozof 18. století Jean-Jacques Rousseau se domníval, že naši předkové byli ušlechtilí divoši a že násilí mezi lidmi zavinila až civilizace. Biolog David Carrier z Utažské univerzity má opačný názor: podle něj sehrálo násilí v evoluci člověka ještě větší roli, než se dnes obecně připouští. V roce 2011 se svými kolegy zveřejnil výsledky studie podporující teorii o tom, že předkové člověka se napřímili proto, aby mohli efektivněji bojovat pěstmi. Pěstních soubojů se týká i jeho nejnovější studie, kterou vypracoval společně s lékařem Michaelem Morganem.

Dvojice vědců se zaměřila na lidskou tvář a zformulovala alternativní teorii o tom, proč během evoluce některé obličejové kosti výrazně zmohutněly. Robustnost obličeje našich předků se obvykle vysvětluje nároky, které s sebou přinášelo žvýkání tvrdých semínek, ořechů a kořínků. Podle Carriera a Morgana to však souvisí spíše s minimalizací poranění v bitkách mezi muži. Začalo to u australopitéků, kteří zřejmě byli přímými předchůdci rodu Homo. Vědci u nich objevili řadu prvků, které mohly zlepšovat bojové schopnosti. Mezi nimi jsou významné především proporce ruky, které umožňovaly zformovat pěst. Poměrně delikátní systém svalů a kostí se tak změnil v palici ideální pro zasazení úderu.

Pokud se ruka vyvíjela tak, aby vyhověla potřebě pěstních soubojů, dá se podle Carriera předpokládat, že podobně na tom byl i primární cíl úderů – tedy obličej. I dnes je v každé barové rvačce moderních mužů zřejmé, že zásahy pěstmi většinou směřují právě sem. Vědci zjistili, že kosti lebky, které v boji trpí nejvíce, jsou zároveň těmi, jejich robustnost se nejvíce zvýšila u bazálních homininů. Zároveň jde o části lebky, které se nejvíce liší u mužů a žen australopitéků i rodu Homo. Jinými slovy mužský a ženský obličej vypadá jinak proto, že části lebky zraňované v boji – například dolní čelist – jsou u mužů masivnější než u žen.

Dvojice vědců David Carrier a Michael Morgan se zaměřila na lidskou tvář a zformulovala teorii o tom, proč během evoluce některé obličejové kosti výrazně zmohutněly

Dohromady to naznačuje, že boj muže proti muži byl u časných předků člověka natolik významný, že si žádal vývoj obličeje. Carrierovu teorii podporuje i to, že se na fosilním záznamu objevuje přibližně ve stejnou dobu jako změna ruky, která člověku umožnila sevřít pěst.

Zdroj: University of Utah Health Sciences, Leonardo

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina Publicistika