Zemřela Kamila Moučková. „Já byla zaslepená vzteky, co to je za sprosťárnu,“ vzpomínala na srpen 1968
Kdyby přišel kouzelný dědeček a ona si mohla něco přát, chtěla by Kamila Moučková, aby 21 let po vyhazovu z Československé televize po srpnu 1968 bylo kratších. Hlasatelka, jejíž tvář i hlas se staly symbolem vysílání po sovětské okupaci, skončila jako lepička pytlíků a disidentka. Po roce 1989 prožila druhou kariéru v médiích. Zemřela ve věku 92 let.
Kamila Moučková začínala jako herečka v Teplicích a Jihlavě, osudovou profesí se jí ale stala role hlasatelky v Československém rozhlase a po sedmi letech, v roce 1956, v Československé televizi.
„Někdo zjistil, že jsem byla v Evropě první ženská zpravodajská hlasatelka, protože do té doby to byla doména mužů,“ zdůraznila před dvěma lety v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Zatčení otce
Měnící se vědomí toho, v jaké zemi žije, se u Kamily Moučkové objevilo v 50. letech, kdy byl zatčen její otec, komunistický funkcionář a poslanec Vilém Nový. Byl zatčen v den její svatby:
„My jsme ze svatby, velmi jednoduché a bez ovací, šli k tátovi, kde jsme byli domluvení na malém obědě se svědky, a pikantní bylo, že tam přišel jakýsi Moučka, fízl, který ho přišel zatknout. V den mé svatby. A můj nastávající muž se jmenoval taky Moučka,“ vzpomínala pro Český rozhlas Plus bývalá hlasatelka.
Moučková nevěřila tomu, že by její otec byl opravdu zatčen, protože to nedávalo smysl. Na otázky jí ale nikdo neodpovídal. A právě v té době začala podle svých slov přemýšlet o tom, že je všechno špatně a komunistické ideály, které měl její tatínek, jsou opravdu jen ideály.
„Mlátil se mnou vztek“
Její hlas a tvář se staly symboly televizního i rozhlasového vysílání po okupaci Československa 21. srpna 1968.
„Vzbudil mě Jirka Dienstbier asi v půl čtvrté ráno s Věrou Šťovíčkovou, že nás obsazují Rusové, že jsou na Ruzyni, že vyjíždí tanky, tak jsem sedla do auta a jela do televize,“ vzpomínala Moučková.
Se mnou mlátil vztek, já jsem byla opupínkovaná, co si to ti hajzlové dovolují.
Kamila Moučková
V televizi bylo prázdno, tak si sedla do vrátnice a čekala, než začali přicházet další lidé a připravovat vysílání. Takové zprávy, jaké musela ten den číst, se čtou velmi špatně – podle ní to ani nebyly zprávy, ale spíš služba veřejnosti.
Čtěte také
„Já byla úplně zaslepená vzteky. Se mnou mlátil vztek, já jsem byla opupínkovaná, co si to ti hajzlové dovolují, co to je za sprosťárnu, překročit hranice cizího výsostného státu.“
Po okupaci musela Moučková televizi opustit. Následovala kariéra lepičky umělohmotných pytlíků, podpis Charty 77, život v disentu.
Svou druhou mediální kariéru nastartovala v roce 1990, když se vrátila do Československé televize. Řadu let pracovala i pro Rádio Svobodná Evropa a Český rozhlas.
Česká politika dnes
O stavu české politiky mluvila v Českém rozhlase před dvěma lety. Jak ji tehdy hodnotila? „Jsem z toho nešťastná jak šafářův dvoreček,“ odpověděla.
„Co se stalo s naším panem prezidentem, nevím, ale nedovedu si to představit. Znám ho 50 let, je to neobyčejně vzdělaný a chytrý pán a já mám pocit, že asi chytil nějakou hospodskou kulturu, když byl na Vysočině. Vadí mně pan premiér, který má nějaké problémy s Čapím hnízdem, s StB a dodnes to nevysvětlil. Mám problém s panem Okamurou, kterého opravdu nemusím. Vadí mně celá řada věcí,“ uzavřela tehdy Moučková.
Zemřela ve věku 92 let.
Související
-
Zemřela Kamila Moučková. „Když se ohlédnu za svým životem, mám čisto,“ bilancovala na Dvojce
Legendární moderátorce bylo 92 let. V srpnu 1968 jako první ohlásila vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Angažovala se v disentu a byla signatářkou Charty 77.
-
Tvář i hlas Kamily Moučkové byly symbolem vysílání v srpnu 68...
Kdyby přišel kouzelný dědeček a ona si mohla něco přát, chtěla by Kamila Moučková, aby 21 let po vyhazovu z Československé televize po srpnu 1968 bylo kratších. Hla...
-
Odešla legenda Kamila Moučková. Připomeňte si ji v rozhovoru na Radiožurnálu
V 92 letech zemřela bývalá televizní a rozhlasová hlasatelka, signatářka Charty 77 Kamila Moučková. „Statečnost? Prostě jsem se namíchla a nemohla jednat jinak,“ tvrdila.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
