Zemřel spisovatel Ivan Klíma. „V mém věku už nemůžu napsat nic lepšího, než jsem kdy napsal,“ tvrdil
Psal vše s výjimkou poezie, ačkoli také říkal, že je rád, že psát už nemusí. Prošel si vězněním v Terezíně, komunismem, tvůrčí nesvobodou i sebezpytováním. O tom všem mluvil v roce 2016 spisovatel Ivan Klíma s Barborou Tachecí v pořadu Osobnost Plus.
Klíma stál u zrodu legendárního Krtečka. „Já nevím, jestli jsem ho vymyslel já, nebo jestli ho vymyslel Zdeněk. To už si nepamatuji,“ přiznával před lety Klíma.
Díky Krtečkovi, respektive výtvarníkovi Zdeňku Millerovi, ovšem mohl po letech opět publikovat. Jak sám říká, není jisté, zda mu to komunisté povolili omylem, nebo cíleně.
„Krteček je docela roztomilý, a že bych to považoval za nějaký životní úspěch velký, to taky ne,“ dodal.
Terezín
Tři a půl roku strávil v Terezíně. „V tomhle věku člověk moc strachu o život necítí. Prostě se upne k tomu, že se ho to netýká. Že tam zůstane a že to všechno dobře dopadne. Nehledě k tomu, a to si dnes lidi už těžko představí, že se trvale říkalo, že válka do měsíce skončí. Porážkou nacistů. To se říkalo od roku 1941. Nikdo si nedokázal představit, jak dlouho to ještě potrvá,“ přibližoval Klíma rozhovoru svou zkušenosti z doby, kdy mu bylo 10 let.
Čtěte také
V Terezíně chodil několik týdnů do ilegální školy. Tam si všimla učitelka při slohových pracích jeho literárního talentu. Otec byl zařazen do zvláštní terezínské skupiny, a jak Klíma říká, je možné, že díky tomu nebyl on a jeho blízcí posláni z ghetta do plynové komory.
Otec i on válku přežili, ale z většiny přátel, které si našel v Terezíně, se nedožil konce války bohužel nikdo.
Jak ho po návratu přijímalo okolí? „Vůbec je to nezajímalo. Ze spolužáků nikoho. Učitelé to jako nějak věděli, ti o tom zase nechtěli mluvit. Možná se ke mně chovali shovívavěji,“ vzpomínal.
Češi, extremismus, komunismus
„Byli jsme poněkud zpozdilí v tom politickém poznání – poznamenaní nacismem a válkou. A tím, že všechno, co bojovalo s nacismem, bylo pozitivní. Nalítli jsme tomu komunistickému programu,“ přiznal Klíma a pokračoval:
„Vždycky se najdou lidi, kteří mají sklony k extremismu, ale myslím si, že to v českých zemích je dosti omezený počet lidí. Třeba v Německu se našlo těch lidí víc v dobách nacismu, než by se našlo dnes. Tady měli lidé nejvíc sklon ke komunismu, což je také extremismus.“
Čtěte také
V dvoudílné knize Moje šílené století, která vyšla v roce 2009 a 2010, popsal dobu, ve které se stal členem komunistické strany v padesátých letech. „Psal jsem to s velkou chutí. Je to autobiografické a je to non fiction, a to je něco, co je mi docela blízké. Nechystám ale už žádnou velkou knihu.“
Do komunistické strany vstupoval v době největších represí. „Byl jsem v podstatě z komunistické rodiny, takže jsem dostal přefiltrované ty informace,“ vysvětloval v pořadu Osobnost Plus.
„Já jsem tam vstupoval v době, kdy tatínek byl v kriminále. Od bolševiků zavřený. Když mě přijímali, tak mě žádal jakýsi nadšený soudruh, jestli jsem ochotný zříct se otce. To jsem naštěstí nebyl.“
Nakonec byl ze strany vyloučen, stal se součástí lidí okolo samizdatu a v rámci toho byl například u zrodu edice Petlice. Mohl emigrovat, ale neudělal to.
O tom všem a o dalších osudech si povídal v roce 2016 s Barborou Tachecí v pořadu Osobnost Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
