Země se otáčí stále pomaleji. Za 18 miliard let bude mít den 25 hodin
Podle britských astronomů se Země otáčí stále pomaleji. Pokud ale notoricky nestíháte a těšíte na pětadvacetihodinový den, těšíte se marně. Zpomalení činí podle vědců necelé dvě milisekundy za sto let. To je mnohem méně, než tvrdily původní odhady. A den se tímto tempem prodlouží o hodinu až za osmnáct miliard let.
Více než rychlost zpomalování je ale na objevu zajímavý způsob, jakým to astronomové zjistili. Britští vědci použili poměrně inovativní metodu, kdy analyzovali zatmění Slunce a Měsíce po tři tisíce let zpět do minulosti, přičemž vycházeli z historických pramenů a dobových záznamů.
Pro lidstvo byly totiž tyto události vždycky zlomové, hlavně zatmění Slunce, a tak je zaznamenávali už třeba na hliněných destičkách. Vědci tak vzali babylonské destičky, starořecké texty, svitky z Číny, záznamy ze středověké Evropy nebo poznámky arabských učenců. A v nich hledali záznamy nejen o zatmění, ale i třeba o tom, jaké hvězdy kdy Měsíc zakrýval, a další údaje o nebeských jevech.
Astronomům se povedlo jednotlivé události přesně zasadit do místa a času konání. Údaje pak porovnali s počítačovou simulací. Zjistili tak, že historické záznamy a počítačová simulace prostě nesedí. Zpřesněné výpočty pak ukázaly zmíněnou hodnotu dvě, respektive 1,8 milisekundy za sto let. Rychlost ale není pořád stejná, dochází k výkyvům, a to v rámci desetiletí až století.
Příčin zpomalování otáčení Země je celá řada. Roli hrají slapové jevy, hlavně vliv Měsíce na vodní masy na Zemi, a také klima, respektive množství sněhu a ledu na pólech. Když jsou totiž póly stlačeny masou zmrzlé vody, Země se otáčí pomaleji. Vliv má také to, že během dob ledových mají světové oceány nižší hladinu, a tím pádem je slabší i zmíněný efekt měsíční gravitace. Jistý vliv má i elektromagnetické pole mezi zemským jádrem a kůrou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.