Zeman si přisvojil právo rozhodovat, kdo bude ve vládě. A to je problém, říká právník Němeček

Miloš Zeman
Miloš Zeman

Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář před několika dny roztrhal výtisk Ústavy České republiky. Bylo to na závěr akce připomínající policejní násilí z roku 1969. Odvolal se na nerespektování tohoto dokumentu prezidentem republiky Milošem Zemanem. Kdo si vykládá ústavu správně, a kdo ji zneužívá?

„Žádné porušování ústavy u Miloše Zemana nevidím. Trhání ústavy je určité teatrální gesto,“ hodnotí situaci v pořadu Pro a proti odborník na ústavní právo Zdeněk Koudelka. 

Podle něj je rozhodující, že prezident nakonec ministra odvolal. „A navíc, po dobu dvou měsíců nebyl nečinný. Inicioval jednání s předsedou sociální demokracie (Janem) Hamáčkem. Chtěl dosáhnout určitého usmíření s dnes už bývalým ministrem Staňkem.“

Prezident republiky Zeman se nedopustil žádné svévole... To, že rozhoduje o jmenování ministra tu platí od roku 1919, nejde o novou věc. Nejen u nás, ale i v sousedních státech se stalo, že nebyl návrh na ministra prezidentem akceptován... To, že prezident odmítá návrhy, je nejen u nás dlouhodobá praxe. Prezident Masaryk měl dokonce pozitivní podmínky, jako kdo musí být ministrem.
Zdeněk Koudelka

Právník připomněl případ, kdy i bývalý prezident Václav Klaus nevyhověl návrhu na odvolání ministra za stranu Věci veřejné z vlády. „Tam byl prezident úspěšný, nakonec došlo ke smíření a premiér vzal svůj návrh vzal zpět... Tato současná prezidentova snaha, byť neúspěšná, smířit ministra kultury a předsedu vládní strany, je legitimní.“ 

„My tady nemáme systém vlády shromáždění, kdy je vláda volena parlamentem, ale máme parlamentní demokracii, kdy je jmenována hlavou státu a má mít důvěru parlamentu. Není to tak, že je prezident při ustavování vlády nějaký bezprávný automat,“ upozorňuje Zdeněk Koudelka. 

Zeman má ústavní hluch, tvrdí Němeček

„V ústavní žalobě na prezidenta, kterou schválil Senát, najdeme řadu pro mě přesvědčivých argumentů,“ konstatuje právník a novinář Tomáš Němeček. 

Dodává, že Zeman má asi „ústavní hluch“. „Takže se často chová mimoběžně. A to je to, co je mu vytýkáno... Byli jsme v situaci, kdy si prezident republiky osoboval právo kohokoliv a z jakýchkoliv důvodů vetovat, a to kdykoli.“

Podstatný rozdíl a to, co je tak drásavé na předvádění inženýra Zemana, je, že konal svévolně a bez jakéhokoli zjevného důvodu. Jen proto, že se mu určitý kandidát nelíbil nebo tvrdil, že podle jeho názoru není odborně kompetentní. To je přece ta absurdita celé situace. Ne se bavit o tom, jestli Ústavní soud (kdysi a kdesi) řekl v úplně jiné věci nebo úplně jiného.
Tomáš Němeček

Možností veta by se prezident prý stal hegemonem celého procesu, soudí novinář. „Jeho význam by byl nad většinou Poslanecké sněmovny. Mohl by vládu učinit loutkou ve svých rukou. Problematické je, že si přisvojil právo rozhodovat, kdo ve vládě bude, a kdo ne. Bez ohledu na názor premiéra.“

„Je známo, že se kdysi Antonín Švehla pokusil předložit vládu bez Edvarda Beneše a (Tomáš Garrigue) Masaryk řekl, že v tom případě podává demisi. Myslím, že kdyby Zeman také nabídl demisi, tedy v případě, že bude odvolán ministr Staněk, tak by to mnozí dokonce uvítali,“ odhaduje Tomáš Němeček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptal se Petr Dudek.

Spustit audio

Související