Zeman je důlní kanár, který hlásí koncentraci nebezpečného oxidu, říká Jan Kalvoda

„Člověk, který se nenechá otrávit správním úřadem nebo mrzutou soudkyní, která si nepřečte spis. Který se nenechá otrávit ani politicky vlivným lobbistou, když náhodou zkříží jeho zájmy. A který je důsledný. Pokud vidím takové lidi ve své praxi, vždycky mě to osvěží. Ne že bych takové lidi generoval, oni už jsou hotoví. Ale mohu-li, tak jim pomohu,“ dodává.

Chyba systému

Bývalý vrcholný politik z 90. let a současný elitní právník hovoří také o změnách, provázejících politickou kariéru Václava Klause a Miloše Zemana.

„Myslím, že oba dva úplně změnili základní hodnotové pozice. To nemluvím o osobnostních rysech, ale o tom, že to byl Václav Klaus, který vedl tuto zemi do Evropské unie a do NATO, a dneska by byl nejraději někde jinde. To není u dospělého člověka vysvětlitelné nějakou osobnostní změnou. Je to tak významný vektor v orientaci politiky, kterou reprezentoval, že mi to prostě nedává smysl,“ vysvětluje.

Na adresu prezidenta Miloše Zemana pak dodává, že se nechce přidávat k trendu spekulování o jeho mentálních proměnách. „Myslím, že Miloš Zeman jako muž v jistém věku a s jistým opotřebováním má přesto nárok na úctu. Alespoň úctu ke stáří. To mně však nebrání, abych se domníval, že Miloš Zeman začal politicky postupovat způsobem, který hraničí s velezradou,“ upozorňuje a dodává:

„Pokud někdo skládá ústavní slib na dodržování jistého dokumentu, který je postaven na jistých hodnotách, tak nemá právo ty hodnoty, jen tak mírnix-týrnix veřejně poplivat, zahodit, popřít. To Miloš Zeman udělal a dělá dál. Pro mě je takový důlní kanár, který hlásí, jestli tam není příliš velká koncentrace nějakého nebezpečného oxidu. To není chyba Miloše Zemana. Je to jeho vina, ale ne chyba. Chyba je to systému, že si s ním neuměl poradit.“

Byla to snobská chyba

Dřívější místopředseda vlády Václava Klause, který v roce 1996 z vlastního rozhodnutí ukončil politickou kariéru, když vyšlo najevo, že používá neoprávněně titul doktora práv, se zpětně vyjadřuje i k této kauze.

„Nelituji toho kroku. Pochopil jsem, že kromě osobního faulu nebo vlastního osobního deficitu také politika v dané době ztrácela pasivní podporu, kterou od roku 1989 měla. A myslím, že jsem správně posoudil, že voliči mají právo, nastane-li nějaká chyba, vidět také odpovědnost. Titul jsem neužíval, jenom jsem strpěl, aby se objevoval na dokumentech. Byla to lenivá, trochu snobská chyba,“ uznává.

V polovině 90. let jsem se domníval, že ta hroší kůže politiky se bude spíš zjemňovat. Ale ona naopak tloustne.
Jan Kalvoda

Žádný comeback

Jan Kalvoda má na svém právnickém kontě několik výrazných vítězství, včetně ústavní stížnosti, jíž se mu podařilo oddálit termín voleb 2009, a tím zatřást s politickou konstelací v zemi. O pokračování kariéry ale nepřemýšlí.

„Nepošilhávám po comebacku, protože si myslím, že to, co nám všem chybí k občanskému komfortu, je angažovanost občana. Člověka bez jakékoli politické funkce. Nebo dokonce konexí. Myslím si, že tam je začátek.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se, co soudí Jan Kalvoda o takzvané Kroměřížské výzvě, jejímž signatářem je.