Zbrojení a odzbrojování

12. červen 2007

V Rakousku dnes začíná konference o dalším osudu Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Jde o smlouvu, která v roce 1990 stanovila stavy tanků či bojových letounů ve třiceti členských státech NATO a Varšavské smlouvy. Dnes tato významná odzbrojovací dohoda připadá Rusku překonaná. Moskva zvažuje, zda od ní neodstoupit. Nakonec se tak nejspíše stane a záminkou bude třeba to, že kvůli existenci ruských základen v Moldavsku a Gruzii západní země smlouvu dosud neratifikovaly.

Že by tak učinily nyní na povel z Moskvy, je nepravděpodobné. Hlavním důvodem, proč odzbrojovací smlouva nemá budoucnost, je ale všeobecné zbrojení. Od roku 2002 vzrostl o padesát procent světový obchod se zbraněmi a za posledních deset let se zvýšily výdaje na zbrojení o 37 % na současných 900 miliard eur. Děje se tak z velké míry pod heslem boje proti terorismu, což je iniciativa, se kterou přišly Spojené státy. A prosazovat odzbrojování v éře zbrojení nedává smysl.

Když americký prezident upozorňuje toho ruského, že skončila studená válka, nejde o myšlenku, kterou by mohli oslavovat pacifisté. Místo války studené se totiž vedou války jiné, řekněme horké, které mají nadnárodní charakter, a na rozdíl od studené války v nich proudem teče krev. Můžeme se dohadovat, zda se zbrojí proto, že se bojuje, anebo zda se bojuje, aby se mohlo zbrojit. Bez diskuse existuje velký zájem zbraně nakupovat a prodávat. A vzhledem ke zkušenosti, že kdo zbraně nakupuje, má pokušení je také použít, můžeme zapomenout na klidný a bezpečný svět. Mír prostě nehrozí.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu