Zatím druzí
Ještě tak před rokem by člověku zatrnulo, ale letos už se ani nediví. Dalo by se to vyjádřit i trochu zen-buddhisticky znějící poučkou o věčně se proměňujícím vnitřním vesmíru člověka. Nic se nezměnilo, ale všechno je jinak?
Podle průzkumů veřejného mínění agentury TNS Factum, kterému člověk věřit může leč nemusí třeba kvůli zachování duševního zdraví, by v případných volbách nyní zvítězila Občanská demokratická strana s dvaatřiceti celými sedmi desetinami procenta a na druhém místě by, (cynik říká: konečně!) se umístila Komunistická strana Čech a Moravy.
Sociální demokracie má třetí největší podporu, něco přes dvacet procent dotázaných. KDU-ČSL má zatímní podporu nějakých o málo více než deseti procent a další z vládně koaličních partnerů Unie svobody-DEU by se do poslanecké sněmovny vůbec nedostal. Nadějnější výstup tohoto zkoumání (pro případné ostrůvky občanské společnosti v Česku )je o tom, že podle průzkumu by se naopak do sněmovny dostalo Sdružení nezávislých kandidátů s desetinou procenta navíc nad pětiprocentní hranici.
Člověk se hned nemusí zhroutit z toho, že komunisté mají až takovou podporu u neprůhledného vzorku voličstva, nicméně tento výsledek se značně liší od květnových výsledků Centra pro výzkum veřejného mínění, podle kterých by s červnovou prognózou srovnatelným počtem hlasů vyhrála ODS, následována však Sociální demokracií s patnácti a půl procenty a komunisty s procenta v uvozovkách jen patnácti. A druhé nicméně, rostoucí podpora komunistů nevypovídá nejspíš až tolik o jejich brilantní politice, jako spíše o svrchované otrávenosti potenciálních voličů nikoliv snad ze samotné činnosti vlády jako spíš z toho, jak neuvěřitelně neohrabaně to lidově řečeno neumí veřejnosti "prodat".
Vláda nečiní až tolik tak špatných kroků, ale jejich nekoncepční prezentace veřejnosti společně s různými sólo výstupy jednotlivých členů kabinetů nemohou než působit dojmem téměř totální nekompetence a ignorantství vůči zbytku obyvatel této země. Nejnovější pokus ministra kultury Pavla Dostála, nějak se v době letního výpadku mediálně uchopitelných témat zviditelnit pomocí bubáka v podobě jakoby napadených Benešových dekretů, je nicka ve srovnání s blamáží kolem takzvané reformy veřejných financí.
Ministr Dostál jen zviditelnil neschopnost vysokých státních činitelů vstřebat nějak po téměř čtrnácti letech základní poučku o demokratickém zřízení, které je,( rád jim to připomenu), založeno na přísném oddělení jeho pilířů. Moc výkonné, soudní a legislativní. Prostřednictvím Dostálem vyvolaného halasu kolem jednoho soudního výroku, který se mu nějak nelíbí se tu najednou hovoří málem o změně ústavy. Má to tedy znamenat, že ústava by se měnila vždy, když někdo u soudu uspěje s brilantní právní konstrukcí, která se nebude líbit někomu ze stávajících vládních hodnostářů? To snad ne. Ovšem vládě to, řekl bych, mnoho procentních bodíků za uměle vyvolanou starost o Benešovy dekrety jež má, řekl bych, za cíl zapůsobit přinejmenším na podvědomá a notně xenofobní hnutí mysli těch voličů, kteří vždy, když padne zmínka o Benešových dekretech vyasociují zástupy Němců zabírajících jejich majetky, prostě nepřinese.
Zvlášť, když další koaliční noční můra, zvaná reforma veřejných financí, nabývá před očima veřejnosti apokalyptické podoby. Vláda bude hrozně těžko vysvětlovat lidem, proč například klidně obětuje jednoho ze svých nejúspěšnějších ministrů (Jaroslava Tvrdíka) nejspíš proto, že odmítl skousnout, že armádě byly sebrány dříve slíbené finance a na straně druhé už o slavném vyhlášení úsporných reformních kroků nechá jiného ministra (Stanislava Grosse v akordu se stínovým kolegou Ivanem Langrem) prosadit třiceti procentní zvýšení příjmů několika bezpečnostním zájmovým skupinám - policistům, bachařům a hasičům.
Peníze ubrané armádě způsobily nejenom pád jednoho ministra, ale nyní v důsledcích vyvolaných zaváděním úsporných opatření do života, hrozí způsobit ekonomický kolaps několika regionů odkud armáda ze dne na den, bez předchozího nejen varování, ale i bez přijetí nějakých zmírňujících opatření prostě zmizí.
To byly jen dva z mnoha příkladů potíží, které si vládní koalice řetězovitě působí, ale kruhy jež to vyvolává jsou zřetelné, a navíc komunisté jako před rokem oficiálně uznaný politický partner a nyní i pevná součást opoziční politické síly, tohle všechno zpovzdálí sledují, společně s ODS vše malebně kritizují, navrhují utopické a dobře znějící úpravy a čekají a čekají. Jejich čas přijde. Bohužel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.