Zatčení Husajna

15. prosinec 2003

Zatčení Saddáma Husajna přišlo právě včas, aby mediálně odsunulo téma bruselského mezivládního summitu, od kterého jsme se nedočkali evropské ústavy. Zpráva o tom, co se stalo, má logicky přednost před zprávou o tom, co se nestalo. Okolnosti Husajnova zatčení vysvětlují, proč pátrání po něm trvalo osm měsíců. Hledal se svržený prezident, kterého svět pamatuje jako vlastníka přepychových paláců, a dopaden byl muž připomínající zpustlého bezdomovce, ukrývající se v tmavé díře přikryté sutí.

Význam Husajnova zadržení je hlavně symbolický. Pro jeho příznivce v Iráku představuje výsledek akce "Rudý úsvit" konec iluzí, že se vůdce jednou triumfálně vrátí na scénu, zatímco lidé, které terorizoval, se pro příště nemusí děsit přízraku. Obtížnější je předpovědět, do jaké míry bude Irák s Husajnem za mřížemi bezpečnější. Vedle naděje, že Saddámovo zatčení povede ke stabilizaci poměrů, je slyšet i názor, že útoky ze zálohy a sebevražedné atentáty budou pokračovat a sílit, protože jejich motivem není věrnost bývalému prezidentovi, ale nesouhlas s americkou přítomností v zemi.

Pro budoucnost Iráku je nepochybně důležitější, zda sedí v Bílém domě Bush, než to, zda Husajn sedí v nějaké sklepní díře anebo ve vězeňské cele. Aktuálně je pak problémem, jak s tímto vězněm naložit. Nejspíše o jeho trestu rozhodne irácký tribunál pro válečné zločiny. Americký senátor Joe Lieberman už včera přišel s myšlenkou, že se jedná o "ďábla, který musí být odsouzen k trestu smrti." Amnesty International naopak předem pochybuje o legitimitě zmíněného iráckého tribunálu a například Británie si pospíšila s doporučením Husajna nepopravit. Zřejmě se nezmýlí, kdo vsadí, že Iráčané upřednostní americkou zálibu v trestu hrdelním, který ostatně sám Husajn rád praktikoval.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.