Zastaralý systém psychiatrické péče může změnit dlouhodobá reforma

22. říjen 2014

Smrt šestnáctiletého studenta, kterého minulý týden na střední škole ve Žďáru nad Sázavou zabila duševně nemocná žena, vyvolala bouřlivou diskuzi. Proč selhal systém?

A jak je možné, že se schizofrenička dostala z ústavní léčby do ambulantní, když byla vážně nemocná a pro okolí nebezpečná? A lze takovým situacím vůbec předcházet? ČR má zastaralý systém psychiatrické péče. A beze změny se do budoucna neobejdeme.

Tragédie ve Žďáru nad Sázavou byla šokem. „Všichni byli vyděšení, brečeli, nikdo nevěděl, co se děje. Obrovský chaos,“ říkají studenti místní střední školy. „Přes několik hodin jsme museli zůstat ve třídách, nemohli jsme na chodbu, nikam. Potom přišel pan policajt a řekl nám, jak to je.“

Nikdo té tragédii nemohl dlouho uvěřit. Šestnáctiletý student se pro všechny zachoval jako hrdina. Nasadil vlastní život, aby zachránil spolužačku před nepříčetnou ženou, která vtrhla do žďárské obchodní školy. Útok nožem mladík nepřežil.

„Myslím si, že už nikdy nebudeme chodit do školy s tím, že bude moct něco bejt super,“ říká spolužačka ubodaného mladíka. O celém případu se těžce mluví i učitelům. „Zasáhlo to studenty i pedagogy, rodiče. Bude nám to hodně dlouho trvat, než se z toho dostaneme,“ hovoří zástupce ředitele školy Stanislav Zedníček.

Šestadvacetiletá útočnice, která zranila i další 2 studentky a policistu, útočila už před 2 lety ve škole v Havířově. Ostravský Krajský soud ji poslal do ústavního ochranného léčení. Z něj se dostala letos, kdy ji do ambulantní péče propustil opavský Okresní soud.

Před školou ve Žďáru nad Sázavou hoří svíčky, lidé vzpomínají na zabitého studenta

Za žďárský útok hrozí duševně nemocné ženě 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Vraždou mladého studenta se začala zabývat vláda. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD požadoval, aby případ prověřili ministři školství, zdravotnictví a spravedlnosti.

Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové z Hnutí ANO mohl opavský soudce pochybit. „Vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, dospěl bez důkladného dokazování k závěru, že lze přeměnit výkon ústavní ochranné léčby na ambulantní.“

Ministryně proto podá k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti opavskému soudu. Stejně tak nařídila prověrky spisů v psychiatrických případech, kdy se ústavní léčba mění na ambulantní. Cílem prověrky je zjistit, jakým způsobem v těchto kauzách soudy rozhodují.

Takový postup ale kritizuje například Liga lidských práv a právnička Zuzana Durajová. „Nesouhlasíme s tím, aby se začal hon na soudy, který může vést naopak k tomu, že soudy ze strachu budou lidi víc omezovat.“

Podle právničky bude mnohem těžší propustit duševně nemocné do ambulantní léčby, i přesto, že pravidelně berou léky a docházejí na kontroly. Jak se shodují lékaři, většina schizofreniků, kteří se léčí, není takto agresivně nebezpečná pro své okolí a jedná se o výjimečné a vzácné případy.

Potvrzuje to i ředitel Psychiatrického centra Praha Cyril Höschl. „Ta mediální optika ho díky emoční napjatosti nebo vypjatosti zvětší, zasáhne každého, kdo to sleduje. Kdyby se to bralo jako statistika, je to případ ojedinělý.“

02545375.jpeg

V celém případu nemuselo selhat nic. „Svět není předvídatelný, je zde prostor pro svobodnou vůli a pro náhodu. To jsou fenomény, které vyplňují všechno včetně vývoje nebo rozvoje nemoci. Ale obávám se, že spíš selhává celý systém, ve kterém chybí články, které by takové riziko mohly zmenšovat.“

Systém péče o duševní zdraví nabízí buď velké léčebny nebo ambulantní péči. „Mezi tím není nic. To je prostor, který v péči o duševní zdraví chybí. To jsou centra duševního zdraví, která jsou dimenzovaná jako tykadla zdravotní péče směrem do komunity klientů.“

Působí v nich kromě lékařů a sester psychoterapeuti, sociální pracovníci, case manageři, kteří za pacientem vyjíždějí do jeho prostředí a komunikují s rodinou i s ním. Tyto struktury péče jsou schopny zachytit, když se něco děje. V prostředí mimo dohled léčebny a zároveň mimo kontaktu s ambulantním lékařem.

U duševně nemocných pacientů je trestná činnost o málo častější než ve srovnatelné populaci lidí, kteří nemají s psychiatrií nic společného. „Ještě to bývá většinou pod vlivem návykových látek. Když se kombinuje psychóza s alkoholem nebo s drogami, kriminalita narůstá. Paradoxní je, že častěji jsou duševně nemocní obětmi než pachateli trestných činů.“

Případ žďárského útoku otevřel celospolečenskou diskuzi, jestli by se měl změnit systém psychiatrické péče v Česku. Podle Ivana Duškova, který má na Ministerstvu zdravotnictví na starosti reformu psychiatrické péče, tyto změny jsou nutné, protože systém vykazuje závažné nedostatky.

Psychiatrická léčebna Bohnice

„Na ministerstvu zdravotnictví od září 2012 pracujeme na strategii reformy psychiatrické péče, která byla schválena předchozím ministrem Martinem Holcátem v říjnu 2013. Reforma psychiatrie plánuje svoji implementační část na léta 2014 a 2023.“

Český systém má své těžiště v institucionální péči. Pracovní skupina, která připravovala reformu, shledala, že u nás není systematicky ukotven komunitní pilíř, nazýván centra duševního zdraví. Konečný výsledek reformy nebude v praxi viditelný během jednoho měsíce či roku. „My tu první fázi té reformy odhadujeme do roku 2020, respektive 2023.“

Podle Jiřího Rabocha z Psychiatrické společnosti jde na psychiatrickou péči ze zdravotního rozpočtu 2,9 procenta. Ve vyspělých evropských státech je tento podíl 5 až 10 procent. „V těch nejvyspělejších státech šplhá až k 15 procentům. Svou roli hraje tradiční středoevropský, možná Habsburský paternalistický ústavní pohled.“

autoři: pbe , sch
Spustit audio