Zarkáví

Z pohledu boje proti terorismu nejlépe vystihuje význam Zarkávího likvidace postřeh, že bylo odstraněno logo. Zarkáví měl hodnotu symbolu, značky. Právě značka, jak známo, prodává. Řečí marketingu byly atentáty s jeho podpisem značkovým zbožím. Firma zůstala, ale teroru, který produkuje, už bude chybět image exkluzivity. Investice do loga se v případě zákeřného masakrování lidí zpětně jeví jako chyba. Zarkáví ovšem nebyl žádný rafinovaný manažer, ale fanatik a vrah. Od člověka, který má na rukou krev, nelze čekat, že odhadne svou cenu coby loga na trhu s tak citlivou komoditou, jako je smrt.

Jeho pronásledovatelé si ovšem delikátní role tohoto teroristy zřejmě vědomi byli. Než by se pokusili ho dopadnout živého a postavit před soud, poslali na něj stíhačky s přesně naváděnými střelami. Se Zarkávím, coby vězněm, by byla řada problémů. Určitě by neměl nouzi o schopné advokáty, organizace na obranu lidských práv by bedlivě střežily, zda ve vězení není ponižován či mučen. Řešilo by se, zda jeho soudci nejsou podjatí, a mezitím by média přinášela jeho nejrůznější prohlášení. Ve vězení by pak ještě Abú Músá Zarkáví sepsal knižní bestseller. Toho všeho jsme díky dvěma bombám o váze dvě stě sedmdesát sedm kilo ušetřeni. Zítra po něm neštěkne pes.