Zapomenuté království

20. únor 2012

V turecké Anatolii odkrývají archeologové to, co zbylo z kdysi mocné a donedávna prakticky zapomenuté říše.

Řekové znali město na jihu dnešního Turecka jako Tyanu. Chetité mu říkali Tuwanuwa. Historici věděli o jeho existenci z několika staroegyptských hieroglyfických nápisů. Psali o něm na klínopisných tabulkách i Asyřané. Hmatatelné doklady o životě obyvatel Tyany však vědcům chyběly. Archeologové o ní mluvili jako o „zapomenutém království“. Tato neradostná situace se v poslední době rychle obrací k lepšímu.

Týmy italských archeologů z Pavijské univerzity a amerických archeologů z Newyorské university intenzivně pracují na lokalitě Kinik Hoyuk a vyzvedávají Tyanu ze zapomnění. Narážejí tu doslova na každém kroku na památky z počátku prvního tisíciletí před naším letopočtem a jsou nadšeni z toho, v jak dokonalém stavu se Tyana dochovala.

Nedávno referovali o postupu prací v Kinik Hoyuku italští archeologové pod vedením Lorenza d´Alfonsa. „Doufáme, že se nám podaří dát naše nálezy do historického kontextu, zjistit, jaká civilizace je vytvořila a jakou roli sehrála v tomto regionu,“ říká Lorenzo d´Alfonso.

Geomagnetický průzkum celé lokality dovolil vědcům v roce 2010 vytipovat nejslibnější místa pro vykopávky. Vědci odhalili zbytky akropole a v jejím centru monumentální budovy, jejichž zdi se tyčily do výšky šesti metrů. Zdivo je dokonale zachovalé a na mnoha místech se na něm dokonce udržela původní omítka. Navzdory těmto nesporným úspěchům jsou archeologové a specialisté dalších profesí ve výzkumu Kinik Hyuku na samém počátku. Město zabíralo podle nejstřízlivějších odhadů plochu 24 hektarů. Mnohé ale nasvědčuje tomu, že se rozkládalo na ploše 81 hektarů.

Tyana těžila z výhodné pozice, jež jí zajišťovala kontrolu nad průsmykem Gülek mezi Kilikií na pobřeží Středozemního moře a náhorními rovinami Anatolie. Tudy procházela veledůležitá obchodní cesta spojují východ a západ – Evropu s Asií. Strategická poloha zajišťovalo Tyaně ekonomickou prosperitu. Díky značné hospodářské síle si město udrželo samostatnost, i když leželo na horké půdě „nárazníkového pásma“ oddělujícího dvě tehdejší maloasijské velmoci – Frygii a Asýrii.

Kinik Hoyuk se s přispěním archeologů za pochodu mění na muzeum pod otevřeným nebem. Vědci počítají s tím, že odhalené památky na dávnou slávu „zapomenutého království“ budou přístupné veřejnosti. Turecké úřady si od toho slibují, že se Tyana promění v hojně navštěvovanou turistickou destinaci. Má k tomu všechny předpoklady. Není vzdálena více než 45 minut od velkých turistických atrakcí Kapadokie a jeden z hlavních silničních tahů celé oblasti vede jen 2 kilometry od Kinik Hoyuku.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.