Zaměřili jsme se na jednoho z tisíce a zcela pomíjíme prospěch celku, říká Karel Oliva

4. prosinec 2018

Jazykovědec a akademik Karel Oliva se tentokrát zabývá slovními výstřelky našich nejvyšších ústavních činitelů. „Politici mě v tomto ohledu mrzí nejvíce, neboť ti by měli být vzory, špičkami naší společnosti. Těmi, kdo udává dobrý tón.“ 

Nesleduji jejich projevy příliš intenzivně, ale zdá se mi, že pan premiér se ve svých výrocích umravnil, zatímco pan prezident mluví, ať už plánovaně nebo neplánovaně, vulgárně skoro pořád,“ říká.

Jazykovědec a vysokoškolský pedagog Karel Oliva se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003-2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Hovoří anglicky, bulharsky, italsky, německy a rusky, částečně ovládá i řadu dalších jazyků.

Jako lingvista má vyhraněný názor na politickou korektnost, která se prosazuje v běžné mluvě, a je k ní silně kritický. „Můj postoj je na hraně, protože nám striktnost stále více zasahuje do životů. Deformuje naši každodennost, což mě mrzí. Začalo to s korektností, která se týkala etnického původu, a nyní se to rozšířilo na MeToo, které už trvá rok. Nutí nás to k autocenzuře, k tomu, aby se člověk buď sám omezoval v tom, co říká, anebo aby vědomě riskoval, že se stane předmětem veřejné kritiky,“ vysvětluje svůj postoj.

Z každého textu v televizi jsem musela dát pryč deset deka socialismu, říká Marta Skarlandtová

Marta Skarlandtová

Marta Skarlandtová patřila před rokem 1989 mezi nejpopulárnější televizní hlasatelky. Moderování dnes ale považuje za uzavřenou kapitolu svého života. „Nemám ve zvyku se někam vracet, nefunguje to ani ve vztazích, ani v práci,“ říká bývalá tvář Českoslovenké, později i České televize, dnes překladatelka.

Kyvadlo a jeden ze sta tisíce

Uznává, že společnost nedospěla prozatím tak daleko, aby bylo zakázáno o něčem mluvit. Na příkladu soužití s romskou menšinou pak dokumentuje své přesvědčení.

Příliš jsme se zaměřili na práva a integritu jednotlivých osobností, ale zcela pomíjíme prospěch celku. Kyvadlo, respektive průměr, který měl být vyvažován mezi tím, co jsou nezadatelná osobnostní práva, a mezi prospěchem celku, se vyklonilo na jednu stranu. Nyní dáváme přednost tomu, abychom náhodou neurazili jednoho ze sto tisíc. A proto nemůžeme mluvit o zbylých, kteří jsou problematičtí. Protože by se ten jeden možná mohl urazit,“ uvádí Oliva.

Problém se tím, že se nepojmenovává, neřeší. Naopak se tím kumuluje.
Karel Oliva

Svoji metaforu dál vysvětluje: „Abychom se udrželi jako ona civilizace, kterou rozvíjíme už déle jak dva tisíce let, musí se to kyvadlo vrátit zpět. Nesmí se zase překlonit na druhou stranu. To bychom se dostali do špatné situace. Musíme najít rovnováhu.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s hostem Osobnosti Plus. Dozvíte se, jak se Karel Oliva vyrovnává s tím, že přispívá svými sloupky do novin, které vlastní premiér a mediální magnát v jedné osobě, nebo co si myslí o odchodech novinářů z redakce těchto novin. Neopomene vzpomenout také na své působení v Bulharsku v době totality.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová

Související