Zajímají mě vztahy, nevztahy a nejistota dnešních třicátníků, říká Miroslav Krobot
„Do Dejvického divadla jsem vzal vlastně svůj ročník ze školy, z loutkárny DAMU. Zůstat v Praze a mít vlastní divadlo je pro studenty lákavá nabídka a všem se to tehdy líbilo. Nikdo z okolí mně neměl za zlé, že jsem vzal celý ročník. Bylo jich na začátku devět nebo deset a zůstali tři. Což jsem si i tak představoval,” vzpomíná na založení Dejvického divadla režisér, scénárista a herec Miroslav Krobot, host Osobnosti Plus.
Divadelní režisér, herec, dramatik a pedagog Miroslav Krobot se narodil 12. listopadu 1951 v Šumperku. Vystudoval brněnskou JAMU a po studiích nastoupil do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil nekonvenční režií Romea a Julie. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V roce 1990 byl Miroslav Krobot angažován jako režisér v činohře Národního divadla v Praze. Za svou adaptaci a inscenaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi, uvedenou na této scéně, získal od českých divadelních kritiků v roce 1993 Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku. V roce 1996 se stal uměleckým šéfem Dejvického divadla, kam tehdy přivedl celý svůj absolventský ročník z DAMU. Zde režíroval většinu inscenací, ale uvedl i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Působí v televizi a filmu jako režisér i herec. S herečkou Janou Doulovou je ženatý více než 40 let a mají tři děti.
„Byla to kolektivní nabídka celému ročníku a cítil bych se hloupě, kdybych řekl, ty půjdeš a ty nepůjdeš. To se nedělá,” dodává a na otázku moderátorky, jestli rozlišuje, kdo má talent a kdo ne, odpovídá:
„Ano, to určitě rozlišuji, ale nechávám si to pro sebe. Ty věci vyplynou stejně samy během času a člověk, pokud není hloupý, pozná, že na to nestačí.”
Kvarteto není jen generačním filmem
Cílem posledního filmu režiséra bylo zachytit stav mladé generace. „Jaký je to stav, nevím, a právě proto mě to zajímá. Vidím rozdíl mezi tím, když mně bylo třicet, a tím, když vidím současné třicátníky – jejich uvažování, vztahy - nevztahy, rozmýšlení si s někým být, nebo být sám, mamahotely a podobně. Ale nekritizuji to. Jen to konstatuji a srovnávám s jistým svým pocitem.
Ten stav mně přijde velmi zajímavý, a to nejen u třicátníků. Je to stav nejistoty, neschopnosti se rozhodovat, a to mě zajímá,” komentuje svůj filmový motiv Miroslav Krobot.
Divadlo je svobodnější než film. Když potřebujete udělat dialog, v divadle proti sobě postavíte dva lidi, ale ve filmu k tomu musíte postavit obývák.Miroslav Krobot
Experiment v Olomouci
„Udělal jsem v životě už hodně věcí, které jsem chtěl udělat. Řekl bych, že šlo o divadelní hry, které jsem chtěl režírovat. Netroufl jsem si na Krále Leara, to je pravda, chtěl jsem. To ale neznamená, že nemám plány. Teď bych chtěl zkusit mix velmi dobrých herců a velmi dobrých amatérů, neherců. Něco na pomezí divadla a možná se to podaří v Olomouci, kde místní rekonstrují nádherný prostor bývalého kultovního kina Central,“ odkrývá dílčí plány režisér.
Jaký je pracovní vztah Miroslava Krobota s jeho dcerou Lenkou? Směje se někdy muž s pověstí kamenného člověka? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí a Osobnosti Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
