Záhadní polští Vikingové

Poblíž vesnice Bodzie ve středním Polsku, asi 150 km severozápadně od Varšavy, narazili stavbaři dálnice na středověké pohřebiště. Desítky lidí tu byly pochovány na sklonku 10. a počátkem 11. století.

K nejzajímavějším a zároveň nejzáhadnějším patří hrob zámožného a zřejmě i vlivného „mladého válečníka“. Leží v něm muž, kterému bylo něco málo přes dvacet, když zahynul násilnou smrtí. Utrpěl zlomeninu čelisti a sečné rány do hlavy. Spolu s válečníkem byla do hrobu uložena i dvacetiletá dívka. Také její tělo nese stopy po násilí.

Polští vědci pod vedením Andrzeje Buka se domnívají, že dívka byla obětována během válečníkova pohřbu. Všechny hroby pohřebiště nesou znaky typické pro Vikingy. O skandinávském původu „mladého válečníka“ a dalších nebožtíků svědčí i zbraně uložené do hrobů, například stříbrem zdobený vikingský meč a válečné sekery.

Vikingové jsou známí hlavně pro své výboje do západní Evropy a za Atlantik. Představovali však významnou vojenskou sílu také ve východní Evropě. Sloužili jako osobní garda byzantského císaře. Vládci Kyjevské Rusi si je najímali jako žoldnéře. Tvořili jádro osobní gardy prvního historicky doloženého piastovského vladaře Polska Mieszka I. Nebožtíci od Bodzie mohli být součástí takových námezdních vojenských jednotek.

Šperky a stříbrné pouzdro na amulety, tzv. kaptorga, nalezené v hrobu „mladého válečníka“ jsou zcela jistě východoevropské provenience. Některé skleněné korálky pocházely až z Byzance. Nejpřekvapivější nález však představuje bronzové kování z válečníkova opasku. Je ozdobeno rytinou, která je značkou jednoho z vladařů Kyjevské Rusi – Svjatopolka I. Ten byl znám také pod přízviskem Ukrutný, protože při bojích za sjednocení říše nechal zavraždit své dva bratry.

„Mladý válečník“ musel patřit k nejbližším Svjatopolkovým spolupracovníkům. Mohl to být velitel jeho gardy. Nelze vyloučit ani to, že ho s kyjevským vladařem vázalo pokrevní pouto. Mohl to být například Svjatopolkův syn. Proč byl tento člověk pohřben tak daleko od centra Kyjevské Rusi, kde zjevně zastával významnou pozici, zůstává záhadou.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 6. ledna 2012 v 9:00.