Záhadně nahatí tučňáci
Tučňáky z jižního Atlantiku sužuje záhadné onemocnění, které za sebou zanechává stovky „nahatých“ mláďat.
Tučňáci, kteří z neznámých důvodů ztratili veškeré peří, byli poprvé pozorováni v roce 2006 v jihoafrickém Kapském Městě. Šlo o mláďata tučňáků brýlových (Spheniscus demersus) v záchranné stanici, kterým peří později zase dorostlo. V dalších letech se však problém opakoval, postihl i volně žijící ptáky a objevil se také na druhé straně Atlantiku. V Argentině jím trpí tučňáci magellanští (Spheniscus magellanicus), kteří jsou tučňákům brýlovým blízce příbuzní. Vědci z Wildlife Conservation Society pozorovali, že postižená mláďata se na rozdíl od těch zdravých v poledne neschovávala do stínu a celý den zůstávala na slunci. Rostla pomaleji a hůř přibývala na váze, což vědci dávají do souvislosti se zvýšenými energetickými nároky na termoregulaci.
Většina mláďat se nakonec zotavila, ale byla i taková, která zahynula. Mezi možné příčiny ztráty peří vědci počítají patogenní mikroorganismy, nedostatek některých živin i genetické a hormonální problémy. Ochranáři z Kapského Města vidí jako pravděpodobnou příčinu infekci, protože na postižených mláďatech tučňáků nebyly patrné žádné známky výskytu parazitů, stresu nebo podvýživy. Výskyt nemoci u divokých ptáků naznačuje, že může jít o zcela novou chorobu. Zatím není příliš běžná, ale v dalších letech by mezi tučňáky mohla eskalovat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
