Žádná milost

1. červen 2004

Dobrá zpráva pro české krávy měla věru krátký mediální život. Zřejmě už dnes se v Dolní Dobrouči začne utrácet. Ukázalo se totiž, že odkládat poražení vrstevnic krav nemocných na BSE kvůli mléku nemusí být pro chovatele ekonomicky výhodné.

V Dolní Dobrouči si spočítali, že zisky z mléka omilostněných krav by nevyvážily ztráty z neuskutečněných prodejů býčků a jalovic do zemí Evropské unie. Při hromadné likvidaci dobytka dostanou zemědělci najednou kompenzaci od státu a peníze od pojišťovny, což jim umožní obnovit stádo a pokračovat v podnikání. Ani profesionální práce s kalkulačkou ovšem nemůže rozptýlit rozpaky, které vzbuzují vzájemně si odporující zprávy o tom, co vlastně naše zemědělská diplomacie v Bruselu dojednala. Původní nadšení z vítězství zdravého rozumu vzalo za své po prohlášení Evropské komise, že jednání s Českou republikou o změkčení podmínek vybíjení stád bylo pouze předběžné a jeho výsledkem není formální dohoda. Pro české krávy se zkrátka vstupem do Evropské unie nic nemění a právem mohou říct, že čekat od Bruselu nějaké speciálně milosrdné zacházení s dobytkem mohl jenom vůl.

Naděje ovšem umírá poslední, a tak se včera pozornost celého světa upřela na Japonsko. Prý se tam podařilo vyšlechtit krávu, která je díky genetické úpravě embrya bez prionů, a tedy imunní vůči BSE. Po předchozích zkušenostech ale neuškodí jistá skepse. Imunní tele se má narodit až počátkem příštího roku. Snad mu skutečně bude chybět bílkovina odpovědná za šílenství, ale co když mu bude po genetické manipulaci chybět i něco jiného? A co když to tele bude mít něco navíc? Krávy mají dobrý důvod nečekat od lidí nic dobrého. Ten japonský zázrak je ostatně určen na pokusy.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.