Zachraňuje životy a šetří planetu. Do Česka přichází nový letecký navigační systém EGNOS

8. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pražská záchranka, záchranná služba Praha, záchranáři, vrtulník (ilustrační foto)

V záchraně lidského života jde o minuty. Už tak náročný boj může zkomplikovat špatné počasí, které záchranářským vrtulníkům znemožní přistát na nemocničním heliportu. To se ale může brzy změnit. Jako třeba v případě pražské motolské nemocnice. Ta jako první v Česku a jako jedna z mála v Evropě využívá speciální systém EGNOS, který umožní přistání i za špatné viditelnosti. 

V pražské motolské nemocnici letos přistálo přes třicet záchranářských vrtulníků, které by dříve přistát nemohly. Výrazně se tak zlepšila péče o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Čtěte také

„Můžeme létat za pomoci přístrojů. K tomu potřebujeme avioniku v kokpitu a zároveň instalaci navigačních systémů na místě, kde chceme přistát,“ popisuje Kateřina Střelcová z Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém, zkráceně GSA. Právě tato agentura speciální navigační systém EGNOS provozuje.

„Nebo můžeme létat za vidu, tedy za pomoci toho, co vidíme z okénka. Tím, že na nemocničním heliportu obvykle není dostatek místa pro instalaci jakéhokoliv navigačního vybavení, vrtulníky obvykle létají právě za vidu. Což může být za nějakého počasí problém, například při silné mlze či sněžení,“ doplňuje Střelcová.

Špatné počasí už není problém

V případě, kdy pilot téměř nic nevidí, musí hledat jiné místo pro přistání, kde si pacienta převezme sanitka. V záchraně lidského života ale často hrají roli minuty a s jakýmkoliv zdržením se šance na záchranu snižuje. S novým navigačním systémem tyto komplikace odpadají. Pilot díky němu nemusí z okna téměř nic vidět, přesto přesně ví, kde je.

EGNOS v motolské nemocnici funguje od konce loňského roku, ale plně se využívá teprve od letošního ledna. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík si ho velice pochvaluje:

„Zrovna když v únoru byly příšerné sněhové podmínky, tak se nám to výrazně hodilo. Je to obrovská výhoda nejen pro nás, ale hlavně pro ty lidi, kterým to zachrání život.“

Vylepšuje signál GPS

EGNOS je takzvaný regionální augmentační systém – to znamená, že se nejedná o samostatnou navigaci, ale zlepšuje signály už existujících globálních navigačních systémů. V našem případě jde o GPS a brzy se přidá i Galileo.

Jeho základem je čtyřicet pozemních monitorovacích stanic a několik dalších kontrolních center. Tyto stanice naprosto přesně znají své souřadnice a zároveň sbírají signál ze satelitů GPS. Ty ale zpravidla ukážou souřadnice trochu jiné.

Čtěte také

Monitorovací stanice tak vypočítá rozdíl mezi naměřeným signálem GPS a skutečnou polohou. Zjištěný rozdíl stanice pošle dvěma augmentačním, tedy zpřesňujícím družicím na oběžné dráze. A nakonec tyto družice pošlou signál uživateli.

V praxi to vypadá tak, že pilot vrtulníku má přístroj, který dokáže přijímat jak signál GPS, tak signál EGNOS, přičemž GPSka se díky EGNOSu zpřesní. A protože všechno probíhá díky zmíněným monitorovacím stanicím a satelitům, nejsou potřeba žádné pozemní navigační radary.

Jediné, co piloti podle Kateřiny Střelcové potřebují, je, aby navigační přístroj v kokpitu cíl letu znal:

„Když chceme EGNOS používat na nemocničním heliportu, musíme nejprve vytvořit přistávací postup. To se navrhuje tak, že se zohlední všechny překážky, které jsou v oblasti toho heliportu nebo helipadu, a vytvoří se postup přiblížení pomocí bodů, které potom ten pilot uvidí na displeji v tom kokpitu.“

Pilot musí všemi těmi body proletět. I když nic nevidí, EGNOS ho dovede asi šedesát metrů nad heliport. Z této výšky už zpravidla na přistávací plochu uvidí i za mlhy.

Snižuje i emise skleníkových plynů

EGNOS je v provozu asi deset let a v současnosti ho využívá na 400 evropských letišť včetně tří českých. Jeho naprogramování na nemocničních heliporty je ale novinkou. Motolská nemocnice je tak jedna z prvních evropských nemocnic, která tento systém využívá. A měly by se k ní připojit i nemocnice v Brně a Ostravě.

V budoucnu by EGNOS mohl nahradit klasické letecké radary, čímž se ušetří finance na jejich údržbu. A je tu i ekologický rozměr. Protože EGNOS dokáže naplánovat co nejkratší dráhu letu, šetří i emise skleníkových plynů.

Spustit audio

Související