Zacházejí Spojené státy při jednání s KLDR příliš daleko?

Jak daleko jsou ochotné zajít Spojené státy a Jižní Korea ve snaze zmírnit provokativní a nebezpečné chování Severní Koreje? Odpověď na tuto otázku má pro Japonsko důležité souvislosti.

Zvlášť když se nyní objevují velmi znepokojivé náznaky toho, kam situace směřuje, píše ve svém úvodníku japonský list Japan Times.

Vlády ve Washingtonu a Soulu se nedávno rozhodly odložit společné letecké cvičení. Mělo jít o gesto dobré vůle vůči Severní Koreji. Pchjongjang ostatně dlouhodobě žádá, aby se ukončily všechny podobné manévry a vůbec všechno, co považuje za projev „nepřátelské politiky“.

Severokorejský režim tvrdí, že jen tak je možné pokračovat na cestě urovnávání vzájemných sporů diplomatickou cestou. A diplomacie je bezesporu důležitá, zdůrazňuje editorial. Washington a Soul ale v jeho pohledu nesmějí dát Pchjongjangu právo veta ve věci rozhodování, co je nebo není potřeba pro vzájemnou bezpečnost Spojených států a Jižní Koreje.

Severní Korea už dlouho neochvějně tvrdí, že hlavní zdroj jejích problémů se světem je „nepřátelská politika“ Spojených států. Pchjongjang prohlašuje, že ho zaoceánský soupeř přinutil nedodržovat některé mezinárodní závazky. Stejně tak prý Washington de facto donutil Severní Koreu vyvíjet jadernou zbraň a vzdorovat rezolucím OSN, které se týkají testování a vývoje raketových nosičů.

Je to ale samoúčelná a pokrytecká obhajoba, píše japonský list. Naprosto totiž ignoruje hrozbu, kterou Severní Korea představuje pro své sousedy. Nebezpečí spočívá ve výhružné rétorice, fyzických útocích na majetek sousedních zemí, kybernetických operacích, únosech nevinných cizinců, vydírání a jiných zločinech.

Nevděčná reakce

Americký prezident Donald Trump se pokusil rétoricky odzbrojit KLDR setkáním se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Diktátorovi nabídnul vytvoření nového dvoustranného vztahu.

První krok v nastoleném procesu byl summit v Singapuru, kde se oba politici setkali v červnu 2018. Trump tehdy prohlásil, že zruší společná vojenská cvičení USA a Jižní Koreje. Důvod byl jasný – pokus o budování důvěry.

Severní Korea teď trvá na výkladu, že tato nabídka nebyla časově omezená. Jakýkoliv pokus Soulu a Washingtonu o společná cvičení, která slouží k upevnění vzájemného spojenectví, teď Pchjongjang považuje za zradu a porušení slibu daného v Singapuru.

Každopádně Spojené státy a Jižní Korea počet společných cvičení skutečně snížily. V tomto duchu také americký ministr obrany Mark Esper vysvětlil rozhodnutí zrušit společné letecké manévry. Jedná se prý o „snahu v dobré víře… umožnit mír“. Zároveň má prý ústupek Severní Koreji „vytvořit větší prostor… k dosažení dohody o denuklearizaci Korejského poloostrova.“

Reakci Pchjongjangu editorial listu Japan Times označuje za „odmítavou a pohrdavou“. Mluvčí severokorejského ministerstva zahraničí poukázal na rezoluci OSN, která kritizovala stav lidských práv v zemi. Je to prý důkaz proradnosti Spojených států. Podle Severní Koreje je Washington stále oddaný „svým marným snahám o zničení severokorejského systému“.

Plaťte za bezpečnost

Minulý měsíc také ztroskotaly rozhovory ve švédském Stockholmu, jejichž cílem bylo oživit diplomatické rozhovory USA a KLDR. Severokorejská diplomacie po tomto „úspěchu“ přišla s dalšími pohrůžkami – režim se prý vydá „na novou cestu“.

Tato slova jsou obvykle vykládaná bez jakýchkoliv pochybností. Znamenají více jaderných a raketových zkoušek. To vše se stane, pokud Washington nezmění svůj přístup, zamýšlejí se Japan Times.

Podle nich Trumpova připravenost přizpůsobit se požadavkům Severní Koreji vyvolala obavy, že hledá dohodu za každou cenu. Ostatně šéf Bílého domu je dlouhodobě skeptický vůči bezpečnostním aliancím a je přesvědčený, že spojenci využívají Washington, aby na vlastní náklady zajišťoval jejich obranu.

Právě tato víra ve vypočítavost spojenců podle editorialu stojí za Trumpovým požadavkem pětinásobného zvýšení finanční částky, kterou Jižní Korea platí za rozmístění amerických jednotek na svém území. A Japonsko se musí na podobné požadavky připravit také.

Tokio totiž příští rok čeká jednání o sdílení nákladů na obranu a pobyt amerických jednotek v zemi. Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout americké jednotky ze severní Sýrie a ukončit ochranu Kurdů tak vzbuzují oprávněné obavy.

Ne míru za každou cenu

V pohledu novin je velmi pravděpodobné, že enormní požadavky amerického prezidenta nejsou jen vyjednávací taktika. Může jít o předzvěst záměru ukončit spojenectví. Po singapurském summitu ostatně Trump řekl, že by chtěl „v určitém okamžiku přivést domů všechny americké síly“.

Setkání se severokorejským diktátorem Kimem by Trumpa mohlo přivést k závěru, že hrozba Severní Koreje skončila. A s ní i potřeba aliance se státy v blízkém regionu.

Je tak potřeba podpořit jihokorejský argument, že trojstranná spolupráce Spojených států, Japonska a Jižní Koreje je nezbytná pro bezpečnost všech tří zemí, vybízí japonský úvodník.

Podle něj musí být udržení aliance zjevně ve prospěch USA, aby jejich prezident „nedocházel k chybným závěrům“. Japonský premiér Šinzó Abe musí Trumpa přesvědčit, aby dostál spojeneckým závazkům vůči Tokiu i Soulu.

Mír se Severní Koreou je důležitý a chvályhodný cíl. Jeho dosažení ale nesmí být za každou cenu, uzavírá editorial japonského deníku Japan Times.