Za srpkovitou anémii nemůže Uganda, ale gen proti malárii, vysvětluje lékař Ráčil. V tuto chvíli má asi 450 nemocných dětí
V africké Ugandě vytvořil lékař Zdeněk Ráčil specializovanou ambulanci pro děti se srpkovitou anémií, je členem i správní rady nadačního fondu SSUUBO. „Když jsem přestupoval z brněnské univerzity na pražské pracoviště, dal jsem si zhruba tříměsíční pauzu. Tehdy jsem si chtěl splnit svůj dávný sen – být lékařem bez hranic a k tomu ,na vlastní pěst‘. Ale to je sen asi každého mladého doktora,“ říká v pořadu Hovory.
„Nakonec jsem ale místo utečeneckého kempu v Ugandě skončil u Viktorina jezera v malinké HIV dětské klinice,“ vysvětluje s tím, že nejdřív hledali lékaře na urgentní příjem, ale tato nemocnice se nakonec vůbec neotevřela.
Čtěte také
Do Ugandy tak odjel, ale léčba HIV nebyla podle jeho slov „jeho chleba“. „Je to na mně moc pomalé, takže jsem šel na ambulanci ugandského praktického lékařství, kde přicházely zajímavé případy. A jedny z nich byly děti ze srpkovitou anémií. Když jsem ale viděl, jak se to tam léčí, tak jsem si řekl, že to tak přece nejde,“ vzpomíná Ráčil.
„Nastudoval jsem si americké návody, jak léčit srpkovitou anémii a začali jsme budovat SSUUBO, tedy dnes největší nemocnici na tuto anémii.“
Srpkovitá anémie je v Evropě velmi vzácné onemocnění a přirozeně se tady vůbec nevyskytuje. „Je to onemocnění, které čeští hematologové znají jen z knih. Je vrozené, vyskytuje se zejména v rovníkové Africe, kde se každý rok a jen v Ugandě narodí přibližně 25 tisíc dětí se srpkovitou anémií.“
„Je to tím, že tato genetická choroba je jakási prevence proti malárii. To znamená, když je malé dítě nosičem této genetické informace, neumře na malárii. Když se ale potkají dva nosiči tohoto genu a mají děti, může mít srpkovitou anémii, což je závažný stav. Uganda za to nemůže, vlastně za to může malárie,“ dodává.
Samotná terapie není pro nás drahá, ale v poměrech Ugandy na léčbu nikdo nedosáhne. „Teď máme v programu asi 450 dětí a snažíme se pro ně najít adoptivní české dárce, který by podporoval konkrétní dítě.“
Jak? To už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Vladimíra Kroce.
Související
-
Nejstarší případ anémie
Úlomek 1,5 milionu let staré dětské lebky je nejstarším důkazem o výskytu nutriční anémie. Podle vědců je to také doklad o tom, že naši předkové pravidelně konzumov...
-
Nová metoda monitorování srpkovité anémie
Sledování průtoku krve umělou kapilárou umožňuje říci, kdy je pacient se srpkovitou anémií ohrožen vážnými komplikacemi.
-
Odhalené tajemství srpkovité anémie
Vědcům se podařilo odhalit mechanismus, kterým srpkovitá anémie chrání před malárií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
