Za šikanu učitelů v Jižní Koreji může společenský tlak na výkon. Středoškoláci se musí učit do noci, vysvětluje expertka

Korejský vzdělávací systém je dlouhodobě kritizovaný. Šikana ze strany žáků a dospělých je podle předsedkyně Česko-korejské společnosti Jany Chamrové jen dílčí problém, který nastavení tamějšího školství způsobuje.

Čtěte také

Jan Fingerland: Evropu ochrání Korea. Totiž vyzbrojí

„Ve školství funguje stínový systém soukromých vzdělávacích zařízení, který je důsledkem velkého tlaku společnosti a rodičů na výsledky žáků,“ přibližuje Chamrová. Privátní školy tak v podstatě určují sociodemografický profil každého dítěte v jihokorejské společnosti.

Rodiče proto vyvíjejí tlak nejen na své děti, ale i na učitele. Chtějí mít vzdělávání svých potomků více pod kontrolou.

„Zejména středoškoláci v Jižní Koreji tráví učením, doučováním a přípravou na přijímací zkoušky na univerzity naprostou většinu svého dne,“ popisuje expertka a dává příklad: „Není výjimkou, že 12letí 13letí žáci chodí spát o půlnoci.“

Během přijímaček se zastaví celá země

Jejich motivace ale nepramení ze zájmu o studium. „Chtějí dostát tomu, co chtějí rodiče, a rodiče zase chtějí, aby dostáli své roli ve společnosti,“ doplňuje.

Čtěte také

Z jednotných přijímacích zkoušek jsme udělali vyplňování sportky na čas, kritizuje Hřebecký z EDUin. Přinesly zvýšenou míru objektivity, chválí Bannert z MŠMT

Zmíněný společenský tlak pramení z toho, že v Jižní Koreji žije přes 50 milionů lidí, a to na přibližně stejné rozloze, jako je Česko, a soutěživost a konkurence je tudíž podle expertky mezi studenty velká.

Všichni se chtějí dostat na přibližně desítku kvalitních vysokých škol. „Studium jakéhokoliv oboru na těchto univerzitách vám přinese kýžené zaměstnání, nejčastěji ve velkých konglomerátech,“ dodává.

Na samotný den, kdy se celonárodní přijímací zkoušky konají, pak směřuje pozornost celé země. „Jižní Korea se během nich úplně zastaví,“ říká předsedkyně Česko-korejské společnosti.

Dané role a povinnosti

Korejská společnost je historicky založena na konfucianismu. Jde o představu uspořádání světa, v němž má každý jedinec velmi konkrétní a danou roli, která s sebou nese i povinnosti. „Rolí matky je zde vychovat úspěšné dítě do té míry, že má stabilní zaměstnání a že se mimo jiné v budoucnu postará o rodiče,“ vysvětluje kontext Chamrová.

„Pokud chcete mít rodinu a zajistit tuto kontinuitu, tak nemůžete jít na univerzitu, která je v nějakém provinčním městě,“ popisuje přímočaře expertka.

Čtěte také

Nerovnosti mezi školami nevyřešíte dobrovolně, volá po systémovém řešení pro základní školství Hřebecký z EDUin

Specializace, kterou Jihokorejec vystuduje, není v důsledku tak důležitá, jako právě jméno vzdělávací instituce. Mnoho žen a mužů proto opakují přijímací zkoušky i v pozdějším věku a přihlašují se podle Chamrové na obory, které jsou dostupné.

Jihokorejská vláda ale reaguje na protesty učitelů proti šikaně a snaží se vzdělávací systém reformovat.

Jednou z úprav jsou právě přijímací zkoušky na univerzitu. „Reforma z nich škrtá takzvané killer otázky, které byly kvůli své obtížnosti často kritizované,“ doplňuje expertka.

„Učitelé ale demonstrují za to, že toto je jenom špička ledovce, zástupný problém a náplast na chorobu v jihokorejské společnosti. Mírní se pouze její příznaky, ale nevykořeňují se její příčiny,“ uzavírá Jana Chamrová.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková.