S ohledem na vyhlášenou linii šetření státních prostředků se letos ústřední výbor Komunistické strany Kuby rozhodl pro skromné oslavy. Chyběly tak obvyklé záplavy rudých praporů i ovace v sálech zaplněných pracujícím lidem, referují stránky Rádia Svoboda, ruské redakce stanice Rádio Svobodná Evropa.
Kuba má od čtvrtka poprvé po šedesáti letech prezidenta, který se jmenuje jinak než Castro. Je to Miguel Mario Díaz-Canel Bermúdez. Tento sedmapadesátiletý politik už v parlamentu složil prezidentskou přísahu a nahradil tak ve vrcholné státní funkci skoro o tři desetiletí staršího Raúla Castra. „Raúl Castro ale nadále zůstává šéfem komunistické strany,” upozorňuje Ivan Pilip, bývalý ministr financí a současný člen nadace Casla, která podporuje projekty v Latinské Americe.
Mezi prvními, kdo k výročí pogratulovali kubánskému prezidentovi Miguelu Díazi-Canelovi a předákovi komunistické partaje Raúlu Castrovi, byl ruský prezident. Vladimir Putin ve své zdravici zdůraznil „strategický charakter partnerství Moskvy a Havany“.
Kuba podle něj „zůstává spolehlivým spojencem Ruska“ a vztahy obou zemí prý v posledních letech zažívají nový vzestup. To ostatně potvrdila i nedávná návštěva Díaze-Canela v Rusku.
Věčná revoluce
Samotný kubánský prezident nyní zdůraznil, že Kuba neuhne z revoluční cesty. „Více než půl století útoků a pomluv ze strany našich nepřátel nedokázalo podtrhnout pilíře naší víry! Vstupujeme do 60. roku revoluce s Fidelem a s odkazem José Martího,“ vzkázal Díaz-Canel.
Čtěte takéUSA podezírají Rusko z podílu na onemocněních diplomatů v Havaně. Veřejně však Washington Moskvu neobvinil
Ostatně nikoho na pochybách nenechal už záhy po svém zvolení prezidentem v dubnu loňského roku. V projevu před poslanci Národního shromáždění tehdy prohlásil, že „politika Kuby se nezmění, že se bude držet svých základních principů a neustoupí žádným tlakům ani hrozbám“.
Snad právě na pomoc proti těmto údajným hrozbám, vycházejícím přirozeně hlavně z Washingtonu, Moskva na podzim minulého roku poskytla Havaně půjčku ve výši 50 milionů dolarů. Kuba si za ni nakoupila ruskou vojenskou techniku – především tanky a vrtulníky.
Již v roce 2014 Kreml odpustil Kubě dluh ve výši 32 miliard dolarů, zděděný z dob Sovětského svazu. O rok později zase poskytl úvěr 1,5 miliardy dolarů na stavbu tepelné elektrárny poblíž Havany. A jako bonus je Rusko ochotné utratit více než 10 milionů dolarů na rekonstrukci slavné kupole havanského Kapitolu.
...a embargo
Vůči Kubě naopak i nadále platí americké obchodní embargo, které Spojené státy na Kubu uvalili v roce 1961, kdy byl znárodněn veškerý majetek patřící americkým občanům. Nic na současných restrikcích nezměnilo ani jisté zmírnění v přístupu Washingtonu, k němuž došlo za prezidentství Baracka Obamy.
Kuba má nového prezidenta – Raúla Castra nahradil volbou tamních poslanců dosavadní viceprezident Miguel Díaz-Canel. Havanské pečlivě zinscenované střídání stráží vyvolalo v celém světě řadu komentářů a analýz.
Záhy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se totiž vše vrátilo do starých kolejí, podotýká Rádio Svoboda. V loňském listopadu americká vláda přidala na dlouhý seznam firem, s nimiž mají američtí občané a firmy zakázáno obchodovat, dalších 26 kubánských státních podniků. Jde prý o snahu zabránit tomu, aby se americké peníze dostaly do rukou kubánské armády a tajných služeb.
Na černé listině je tak k dnešnímu dni celkem 205 kubánských organizací a podniků. Mezi těmi novými jsou například hotely v Havaně, na pláži Varadero a v několika národních parcích, jejichž majiteli jsou kubánští generálové.
Prezident on-line
Krátce před kulatým výročím schválilo kubánské Národní shromáždění návrh nové ústavy, o níž mají obyvatelé ostrova v únoru hlasovat v referendu. I v novém základním zákoně však bude zakotvena vedoucí role komunistické strany a socialistické státní zřízení. Oproti původní ústavě z roku 1976 se ale mění striktní linie budování komunismu a v omezené míře bude povoleno soukromé vlastnictví.
Kubánský parlament přijal novou ústavu, která uznává tržní ekonomiku a soukromé vlastnictví.
Změna se dotkne také prezidentské funkce, jež dostane limit na dvě pětiletá období. V ústavě se měl objevit také článek povolující uzavírání sňatků mezi homosexuály. V konečné verzi však chybí.
Prezident Díaz-Canel se podle Rádia Svoboda v poslední době snaží vystupovat jako mladý lídr, který drží krok s dobou. Před oslavami výročí revoluce po vzoru dalších jihoamerických vůdců oznámil, že začne používat YouTube, internet a televizi, aby „posílil svůj kontakt s lidmi“. Vyzval také všechny členy vlády, aby se o své zkušenosti podělili v tradiční novoroční politické talk-show Kulatý stůl.
Již v létě minulého roku si hlava státu zřídila účet na Twitteru a začala na něj přispívat ze svého soukromého iPhonu. Ten se přitom na Kubě nesmí prodávat. Každý z prezidentových prvních 40 tweetů obsahoval citáty z projevů a článků Fidela Castra.
Krátce před novým rokem pak Díaz-Canel také pochválil nápad na vytvoření „elektronické vlády“, která by aktivně využívala sociální sítě a všechny vymoženosti digitálních technologií. Zároveň však naznačil, že Kuba pod jeho vedením nepřistoupí na žádné nabídky zahraničních společností, které Kubáncům nabízejí připojení k internetu.
Na kubánskou vládu se již obrátily Google a španělská Telefónica. Kubánská monopolní telekomunikační společnost ETECSA sice nedávno začala nabízet Kubáncům připojení k internetu přes mobilní síť 3G. Konektivitu ale dnes nabízí za plných 34 dolarů měsíčně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu platu kubánského kvalifikovaného dělníka, uzavírá Rádio Svoboda.
