Z revoluční cesty neuhneme, hlásá kubánský prezident. Proti americké hrozbě tweetuje z iPhonu

Miguel Mario Díaz-Canel Bermúdez

Na konci minulého roku oslavila Kuba 60 let od chvíle, kdy revolucionáři v čele s bratry Castrovými a Che Guevarou svrhli vládu prezidenta Fulgencia Batisty.

S ohledem na vyhlášenou linii šetření státních prostředků se letos ústřední výbor Komunistické strany Kuby rozhodl pro skromné oslavy. Chyběly tak obvyklé záplavy rudých praporů i ovace v sálech zaplněných pracujícím lidem, referují stránky Rádia Svoboda, ruské redakce stanice Rádio Svobodná Evropa.

Nový prezident neznamená revoluci. Kubánská ekonomika je stále uzavřená a její průmysl v troskách, říká Pilip

Miguel Mario Díaz-Canel Bermúdez

Kuba má od čtvrtka poprvé po šedesáti letech prezidenta, který se jmenuje jinak než Castro. Je to Miguel Mario Díaz-Canel Bermúdez. Tento sedmapadesátiletý politik už v parlamentu složil prezidentskou přísahu a nahradil tak ve vrcholné státní funkci skoro o tři desetiletí staršího Raúla Castra. „Raúl Castro ale nadále zůstává šéfem komunistické strany,” upozorňuje Ivan Pilip, bývalý ministr financí a současný člen nadace Casla, která podporuje projekty v Latinské Americe.

Mezi prvními, kdo k výročí pogratulovali kubánskému prezidentovi Miguelu Díazi-Canelovi a předákovi komunistické partaje Raúlu Castrovi, byl ruský prezident. Vladimir Putin ve své zdravici zdůraznil „strategický charakter partnerství Moskvy a Havany“.

Kuba podle něj „zůstává spolehlivým spojencem Ruska“ a vztahy obou zemí prý v posledních letech zažívají nový vzestup. To ostatně potvrdila i nedávná návštěva Díaze-Canela v Rusku.

Věčná revoluce

Samotný kubánský prezident nyní zdůraznil, že Kuba neuhne z revoluční cesty. „Více než půl století útoků a pomluv ze strany našich nepřátel nedokázalo podtrhnout pilíře naší víry! Vstupujeme do 60. roku revoluce s Fidelem a s odkazem José Martího,“ vzkázal Díaz-Canel.

Čtěte takéUSA podezírají Rusko z podílu na onemocněních diplomatů v Havaně. Veřejně však Washington Moskvu neobvinil

Ostatně nikoho na pochybách nenechal už záhy po svém zvolení prezidentem v dubnu loňského roku. V projevu před poslanci Národního shromáždění tehdy prohlásil, že „politika Kuby se nezmění, že se bude držet svých základních principů a neustoupí žádným tlakům ani hrozbám“.

Snad právě na pomoc proti těmto údajným hrozbám, vycházejícím přirozeně hlavně z Washingtonu, Moskva na podzim minulého roku poskytla Havaně půjčku ve výši 50 milionů dolarů. Kuba si za ni nakoupila ruskou vojenskou techniku – především tanky a vrtulníky.

Již v roce 2014 Kreml odpustil Kubě dluh ve výši 32 miliard dolarů, zděděný z dob Sovětského svazu. O rok později zase poskytl úvěr 1,5 miliardy dolarů na stavbu tepelné elektrárny poblíž Havany. A jako bonus je Rusko ochotné utratit více než 10 milionů dolarů na rekonstrukci slavné kupole havanského Kapitolu.

...a embargo

Vůči Kubě naopak i nadále platí americké obchodní embargo, které Spojené státy na Kubu uvalili v roce 1961, kdy byl znárodněn veškerý majetek patřící americkým občanům. Nic na současných restrikcích nezměnilo ani jisté zmírnění v přístupu Washingtonu, k němuž došlo za prezidentství Baracka Obamy.

Jaký prezident? Kubánci spíš myslí na to, jak sehnat jídlo

Polovina Kubánců je pro Castra, druhá by ráda emigrovala

Kuba má nového prezidenta – Raúla Castra nahradil volbou tamních poslanců dosavadní viceprezident Miguel Díaz-Canel. Havanské pečlivě zinscenované střídání stráží vyvolalo v celém světě řadu komentářů a analýz.

Záhy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se totiž vše vrátilo do starých kolejí, podotýká Rádio Svoboda. V loňském listopadu americká vláda přidala na dlouhý seznam firem, s nimiž mají američtí občané a firmy zakázáno obchodovat, dalších 26 kubánských státních podniků. Jde prý o snahu zabránit tomu, aby se americké peníze dostaly do rukou kubánské armády a tajných služeb.

Na černé listině je tak k dnešnímu dni celkem 205 kubánských organizací a podniků. Mezi těmi novými jsou například hotely v Havaně, na pláži Varadero a v několika národních parcích, jejichž majiteli jsou kubánští generálové.

Prezident on-line

Krátce před kulatým výročím schválilo kubánské Národní shromáždění návrh nové ústavy, o níž mají obyvatelé ostrova v únoru hlasovat v referendu. I v novém základním zákoně však bude zakotvena vedoucí role komunistické strany a socialistické státní zřízení. Oproti původní ústavě z roku 1976 se ale mění striktní linie budování komunismu a v omezené míře bude povoleno soukromé vlastnictví.

Nová kubánská ústava uznává soukromé vlastnictví a otevírá cestu k manželství homosexuálů

Auto na Kubě

Kubánský parlament přijal novou ústavu, která uznává tržní ekonomiku a soukromé vlastnictví.

Změna se dotkne také prezidentské funkce, jež dostane limit na dvě pětiletá období. V ústavě se měl objevit také článek povolující uzavírání sňatků mezi homosexuály. V konečné verzi však chybí.

Prezident Díaz-Canel se podle Rádia Svoboda v poslední době snaží vystupovat jako mladý lídr, který drží krok s dobou. Před oslavami výročí revoluce po vzoru dalších jihoamerických vůdců oznámil, že začne používat YouTube, internet a televizi, aby „posílil svůj kontakt s lidmi“. Vyzval také všechny členy vlády, aby se o své zkušenosti podělili v tradiční novoroční politické talk-show Kulatý stůl.

Již v létě minulého roku si hlava státu zřídila účet na Twitteru a začala na něj přispívat ze svého soukromého iPhonu. Ten se přitom na Kubě nesmí prodávat. Každý z prezidentových prvních 40 tweetů obsahoval citáty z projevů a článků Fidela Castra.  

Krátce před novým rokem pak Díaz-Canel také pochválil nápad na vytvoření „elektronické vlády“, která by aktivně využívala sociální sítě a všechny vymoženosti digitálních technologií. Zároveň však naznačil, že Kuba pod jeho vedením nepřistoupí na žádné nabídky zahraničních společností, které Kubáncům nabízejí připojení k internetu.

Na kubánskou vládu se již obrátily Google a španělská Telefónica. Kubánská monopolní telekomunikační společnost ETECSA sice nedávno začala nabízet Kubáncům připojení k internetu přes mobilní síť 3G. Konektivitu ale dnes nabízí za plných 34 dolarů měsíčně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu platu kubánského kvalifikovaného dělníka, uzavírá Rádio Svoboda.

Spustit audio
autor: Jan Machonin

Související