Z cizího krev neteče

Z tohoto úhlu pohledu by občané měli být znepokojeni tím, jak se s financemi ze státní pokladny zachází. Na veřejnosti se totiž opakovaně objevují příklady, kdy je těmito prostředky mrháno a kdy se za škodou nemusí skrývat pouze nedbalost, ale i nějaký zištný úmysl.

Stačí připomenout dlouholeté "hospodaření" české armády. Řeč může být o nákupu nefunkčních padáků, nebo o problémech kolem pořízení transportérů, Slušný zisk firmám a podle všeho i armádním úředníkům, kteří o zakázkách rozhodovali, mohly vynést i na první pohled méně lukrativní obchody. Ty se mohly týkat zásobování potravinami, nebo třeba nejrůznějších stavebních prací. Nemuselo zrovna jít o miliardy, ale o desítky nebo stovky milionů. S trochou zjednodušení by se dalo říci, že kamkoli v armádě zaměří policie svoji pozornost, tam by mohla odhalit něco nekalého včetně korupce. Kvůli ní před soud zamířil například bývalý šéf odboru infrastruktury ministerstva obrany. Finanční kontrola rovněž odhalila, decentně řečeno, nedostatky v hospodaření na armádním generálním štábu. Tam měly být vytvářeny tzv. černé fondy. Z těchto peněz se pořádaly večírky a platily luxusní dary nebo drahé dovolené. To vše samozřejmě na úkor peněz daňových poplatníků.

Pražský městský soud zase projednává případ, který se týká údajného zpronevěření dotací z Evropské unie, kdy se operuje se sumami ve stovkách milionů korun. To je pouze zlomek případů, kterými se zabývala policie a které už zamířily k soudu nebo se před ním mohou ocitnout. Při nahlédnutí do zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu zase člověk může zjistit, že existují stovky pochybení, kdy se se státními prostředky nezacházelo tak, jak by se mělo. Prohřešky sice neřešila policie, škody v celkovém úhrnu však nejsou zdaleka zanedbatelné. Naopak se policie zabývá podivným nákupem rušiček mobilních telefonů ve věznicích a ručních detektorů kovů. Vzhledem ke zkušenostem, že se do věznic dařilo propašovat mobilní telefony a že někteří lidé s jejich pomocí z cely komunikovali se svými kumpány a mohli se podílet na pokračování v trestné činnosti či na maření vyšetřování, byl nákup rušiček nutný. Problém je v tom, že zakázka nejenom podle názoru policie, ale například i kontrolního výboru poslanecké sněmovny, byla předražená. Navíc výběr dodavatele nebyl dostatečně průhledný. Vrcholem všeho pak bylo zjištění, že systém rušiček nebyl plně funkční a někteří vězni dál vesele komunikovali s lidmi na svobodě.

"Ten postup, jaký vedení pro zakázku tehdy zvolilo, znamenal vyhozené peníze. Také generální inspekce vězeňské služby našla při kontrole celou řadu porušení zákona. Bylo to diletantství nejvyššího kalibru. Je otázka, zda náhodné nebo úmyslné," řekl internetovému deníku Aktuálně.cz poslanec Libor Ježek. Definitivní odpověď na jeho otázku může dát státní zastupitelství nebo soud. Jedině tyto dvě instituce mohou momentálně nějak ukončit trestní stíhání lidí, kteří jsou za pochybení odpovědní. Je mezi nimi i stále ještě generální ředitel Vězeňské služby Kula. Ten nesouhlasí s obviněním z trestného činu zanedbání povinností při správě cizího majetku. Mimo jiné se hájí tím, že nemůže ve firmě se zhruba jedenácti tisíci lidmi kontrolovat každou technickou záležitost. To je sice pravda, ale státní zakázka v řádu desítek milionů korun do této kategorie nespadá.

Připusťme, že Kula nemusí nést zrovna trestní odpovědnost, morální však určitě. Proto lze jen těžko přijmout argumentaci ministra spravedlnosti Pospíšila, že Kulu neodvolá, protože ctí presumpci nevinny. Naopak Kula měl být kvůli pochybení s nákupem rušiček odvolán už v momentu, kdy se celá aféra dostala na veřejnost. Takováto shovívavost politiků k nesprávnému zacházení se státními prostředky pouze posiluje ve státních úřednících pocit, že se vlastně s nějakým tím prošustrovaným milionem dopředu počítá a že v bilionovém státním rozpočtu se to nějak ztratí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .