Vztahy Francie - Rusko

A pak také velmi početnou vrstvou ruských emigrantů, která po bolševické revoluci zaplavila Paříž a která se skládala hlavně z tehdejší ruské elity - aristokratických rodin, univerzitních profesorů a vysokých důstojníků, a která onen výše uvedený romantický pohled velmi pomáhala šířit.

Paříž považuje své vztahy s Moskvou za strategicky významné.

Když francouzské ministerstvo zahraničí zahajovalo 25. ledna s velkou pompou letošní rok francouzsko-ruské družby, kterému Francouzi říkají "l´année croisée France-Russie" - byly zdůrazněny pouze dvě otázky. První se týkala hospodářské spolupráce. Šéf úřadu ruského prezidenta Sergej Naryškin odpověděl vypočítáváním příslušných oblastí: lety do vesmíru, telekomunikace, ropa. V této souvislosti je třeba připomenout chystaný prodej několika vysoce sofistikovaných francouzských velitelských bitevních lodí typu Mistral Rusku, který vzbuzuje obavy Gruzie, pobaltských zemí i Spojených států. Francouzsko - ruské bilaterální vztahy se rozšíří. A pak přišla druhá otázka, která vždy poněkud pokazí atmosféru, když jsou přijímáni vysocí ruští představitelé. A co lidská práva?

Bernard Kouchner byl zrovna v Montrealu kvůli organizování pomoci Haiti. Vzal si tedy mikrofon ministr kultury Frédéric Mitterrand a řekl, že "na tyhle věci samozřejmě přijde během roku řeč." A sál zatleskal. Dá se říci, že Paříž převzala "i s chlupama" tradiční ruský model potěmkinovských monstrakcí pro média a pár vyvolených. Tento model je zcela tvořen tradiční kulturní vatou a lidskoprávní tématika v něm zcela chybí. A právě proto, aby byla Rusku navrácena jeho složitost - a jeho pravdivost - aby se mu přiznalo více hlasů, protikladných, někdy polemických, často bolestných, utvořil se kolektiv, který si říká "off roku Francie-Rusko". Ten chce v rámci roku družby pořádat různé neoficiální akce,v nichž by po celý rok nabízeli jiný rámec. V něm by měla být setkání s bojovníky za lidská práva, pocty politickým vězňům, a také místo pro nezávislé hlasy. Cílem je vyvolat zájem o ono jiné Rusko, aby se mezi Francouzi a Rusy zrodila skutečná solidarita. Tato "off skupina" se skládá z různých nevládních organizací, jako je Action des chrétiens contre la torture (Křesťanská akce proti mučení), Amnesty International France, Reportéři bez hranic, a z ruské strany Středisko Andreje Sacharova, Memorial, nebo Nadace pro podporu glasnosti a občanské pomoci. Ti pouhých pár hodin před oficiálním zahájením francouzsko-ruského roku zorganizovali tiskovou konferenci, aby představili svůj paralelní program. V něm má jít o to, dát slovo i občanské společnosti, a nejen velkým umělcům. "Nebude-li se v tomto roce družby hovořit o lidských právech, bude Rusko jednonohé a Francie napůl slepá", prohlásila Elsa Vidal z organizace Reportéři bez hranic.

"Ruští obhájci lidských práv nás potřebují", píší ve svém společném prohlášení. "Když koncem loňského roku přebírali zastupitelé organizace Memorial cenu Andreje Sacharova v evropském parlamentu, vyzvali Evropskou unii, aby jim přišla na pomoc. A o pár týdnů později byla jedna z nejuznávanějších nluvčí Memorialu, Ludmila Alexejeva, zatčena. V prohlášení pak následuje dlouhý výčet ruských novinářů, advokátů, členů nevládních lidskoprávních organizací, šéfů podniků či aktivistů vyzývajících k liberalizaci společnosti, na které je trvale vyvíjen silný nátlak a někdy jim hrozí smrt nebo vězení. Připomínají, že případ Michaila Chodorkovského není v Rusku zdaleka ojedinělý, neboť tam dnes existuje několik desítek politických vězňů, uznávaných ruskými či západními nevládními organizacemi. A připomínají, že za poslední léta nebyl v Rusku zatčen ani potrestán žádný vrah novináře nebo obhájce lidských práv. Prostředky společenství "off roku Francie-Rusko" nelze samozřejmě srovnávat s prostředky na oficiální rok družby. Snaží se ale, aby do akce byla zainteresována i občanská společnost, a ne pouze oficiální organizátoři.

S Ruskem není snadné jednání, jak o tom svědčí opakované plynové krize či vojenské operace na Kavkaze či jeho sklon roztrhat texty, jako je Evropská energetická charta nebo Smlouva o konvenčních zbraních v Evropě. Paříž věří, že řešení je v trpělivé pedagogice, zatahování Ruska do mezinárodního rámce. A také se obává, že bude na evropském kontinentě odsunuta stranou silnou hospodářskou a energetickou dvojicí tvořenou Ruskem a Německem. A francouzští činitelé usoudili, že veřejné odsuzování Ruska k ničemu nevede a věří, že údajný reformátor Medvěděv se jednoho dne osvobodí od svého nepříjemného mentora Putina.

Inu! Nelze, než popřát společenství "off roku Francie-Rusko" hodně úspěšných akcí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .