Vyšší zdanění novin je facka vydavatelům a rána pro boj s dezinformacemi, tvrdí vydavatel

Vláda podle Matouška vzkazuje společnosti, že média jsou nepotřebná. Opatření srovnává s často citovaným osvobozením tichého vína od spotřební daně, přestože náklady pití alkoholu odborníci odhadují v desítkách miliard korun ročně, ať už jde o sníženou produktivitu práce, kriminalitu nebo předčasná úmrtí. „Chtěl bych jen upozornit, že na čtení novin ještě nikdo neumřel,“ glosuje.

Čtěte také

Vládní chaos s DPH. Schodek to nevyřeší, je nejvyšší čas něco dělat, kritizuje analytička

Matoušek přesto věří, že papírové noviny přežijí, přestože jejich dosah bude zřejmě klesat. Pro část populace totiž jde o zásadní informační kotvu, mimo jiné třeba v regionech, kde navíc hrozí vznik takzvané zpravodajské pouště, kde neexistují lokální média.

„Doufám, že v nějakém osvíceném okamžiku se i česká vláda, ať už bude jakákoliv, probere a nehodí vydavatele přes palubu. A naopak si uvědomí, že to je čtvrtý pilíř demokracie, který je potřebný pro fungování celé společnosti,“ zdůrazňuje vydavatel regionálních webů Drbna.cz.

Zvýšení DPH je podle Matouška zásadní ranou pro boj s dezinformacemi, a to zejména u starší generace.

„Nevím, čím je snaha házet vydavatelům klacky pod nohy motivována. Jestli tím, že v našem oborou zároveň působí Andrej Babiš (ANO), tak si myslím, že si politici pod sebou řežou větev. Na internetu vystaví starší populaci mnohem většímu množství dezinformací, a jestli někdo umí na internetu komunikovat, tak je to Babiš,“ upozorňuje.

Noviny bez podpory

Matoušek poukazuje na to, že zatímco vlády vyspělých demokraciích nejen v Evropě podporovaly vydavatele během pandemie covidu daňovými úlevami a státní inzercí, v Česku k ničemu takovému nedošlo.

Čtěte také

Bez zvýšení DPH se při řešení deficitu rozpočtu vláda neobejde, míní daňový expert. Nejhorší možnost, oponuje ekonom

Počátkem roku také český trh ve smyslu služeb pro vydavatele opustily velké platformy jako Google a Facebook a během února vláda ukončila projekt akčního plánu boje proti dezinformacím, který zahrnoval i transparentní rozdělování státních peněz.

„Vnímám to jako celý komplex negativních šoků, který dopadl na vydavatelský trh,“ konstatuje.

Na rozdíl od novin zůstaly v nižší sazbě DPH časopisy, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) kvůli tomu, že jsou mezi nimi i vědecké časopisy, které jsou společensky prospěšné a nelze je oddělit.

„To zdůvodnění kulhá na obě nohy. Připomíná mi to zmatečnost argumentace předchozí vládu v době covidových restrikcí. Je to naprosté nepochopení, jak fungují vydavatelé. Máte mediální dům, který vydává denní tisk, časopisy, má digitální předplatné a některé vydávají knihy. Je to zmatečné a zbytečné,“ kritizuje Matoušek.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.