Výroky Harryho a Meghan budou mít pro monarchii dlouhodobé negativní následky, píše The Guardian

10. březen 2021

Buckinghamský palác v úterý prolomil mlčení ohledně kontroverzního televizního rozhovoru prince Harryho a jeho manželky Meghan, která v něm mimo jiné obvinila rodinu svého muže z možného rasismu. V prohlášení, vydaném ve jménu královny Alžběty II., se říká, že podrobnosti o problémech páru celou rodinu zarmoutily. Pro britský tisk to pochopitelně je vděčné téma.

Hned na titulní straně se mu dnes věnuje například deník The Guardian. Konstatuje, že královna se pokusila záležitost nepříjemného obvinění z rasismu uzavřít s tím, že královská rodina „se s ním vypořádá soukromě“.

Čtěte také

Ve vyjádření se také říká, že „některé vzpomínky se mohou rozcházet“. Není jasné, čeho by se to mělo týkat – nejspíš poznámek o Archieho barvě pleti, nebo toho, že podle tvrzení Harryho a Meghan se měl protokol změnit tak, aby jejich syn nezískal automaticky titul prince hned poté, co Charles nastoupí na trůn.

Není ale pravděpodobné, domnívá se britský deník, že by toto prohlášení celou věc skutečně ukončilo. Výroky Harryho a Meghan, které se týkaly rasy a duševního zdraví, budou mít pro monarchii pravděpodobně dlouhodobé negativní následky.

The Daily Telegraph s odvoláním na vysoce postavený zdroj z královského paláce, popisuje vznik prohlášení. Spolupracovaly na něm prý všechny tři královské domácnosti – Buckinghamský palác, Clarence House, který je domovem prince Charlese, a Kensingtonský palác, kde žije princ William.

Pisatelé ale vyčkávali, dokud média neodvysílají rozhovor i ve Spojeném království. Neočekává se prý, že by se královna k aféře ještě veřejně vyjadřovala, ale rodina si samozřejmě uvědomuje, že „pečlivě promyšlené třířádkové prohlášení“ neznamená, „že by všechno skončilo“.

Evropský parlament zbavil Puigdemonta imunity 

Evropský parlament v úterý zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Podle francouzského listu Le Monde to bude znamenat začátek španělské justiční ofenzívy v Evropě.

Čtěte také

Jak to pro katalánské politiky dopadne, to prý bude záležet na evropských institucích. Španělský soudce Pablo Llarena už Soudnímu dvoru Evropské unie poslal předběžný dotaz, ve kterém se ptá, jak zajistit, aby belgická justice politiky vydala.

Puigdemont a jeho kolegové se současně chtějí ke stejné instituci odvolat. Ani sami španělští politici ale nejsou v postoji ke katalánským separatistům jednotní. Europoslanci, zvolení za levicové hnutí Podemos, které je ve Španělsku členem vládní koalice, totiž v europarlamentu hlasovali proti tomu, aby byli Puigdemont a jeho kolegové imunity zbaveni.

Španělská vláda chce podle Le Mondu situaci ve vzpurném regionu uklidnit a už odsouzeným katalánským politikům se jejich tresty chystá odpustit. Kromě toho je v plánu také změna definice trestného činu „vzpoury“, což by mohlo zlepšit vyhlídky těch politiků, které soud teprve čeká.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.

autoři: Miroslav Tomek , lup
Spustit audio

Související