Výroční hospodářská zpráva Ruska
Pochválil se - hodnotí základní tón dnešní premiérovu zprávu pro zákonodárce známý a velmi pohotový internetový informační portál newsru.ru. A má bezesporu pravdu. Premiér doslova řekl, že „chmurné prognózy z minulého roku se nepotvrdily, i když situace má ke zdárnému stavu opravdu daleko. Musíme i nadále pokračovat v odpovědné finanční politice, abychom se na nikoho nemuseli obracet s nataženou rukou,“ pokračoval Putin v duchu pro jeho politickou rétoriku typickém.
Uveďme si společně s ruským premiérem několik čísel. Ruský antikrizový program v loňském roce spolykal tři triliony rublů, což je asi sto miliard amerických dolarů. Podle Putina Rusko na světovou ekonomickou krizi reagovalo jak se sluší a patří na silný stát. Výkon ruské ekonomiky sice klesl o 7,9 procenta a průmyslová výroba o 10,8 procenta, ale celkově se země podle předsedy vlády ukázala na krizi lépe připravena než kdykoliv dříve. Deficit státního rozpočtu se podařilo krýt díky velmi dobře dotovaným rezervním fondům z minulých let, kdy neustále se zvyšující ceny energetických surovin Rusku v podstatě zadarmo zajistily přímo pohádkové zisky. Otázkou je, jak si země povede, pokud se světové hospodářství bude vzpamatovávat možná i dlouhá léta a rezervní finanční polštář splaskne. Takovéto úvahy ale samozřejmě do projevu, jaký dnes Putin přednesl před poslanci Státní dumy, prostě nepatří.
Ruské i světové informační agentury si přirozeně povšimly i dalších poněkud chlubně působících pasáží Putinova projevu na parlamentní půdě. Premiér zdůraznil, že v Rusku velmi dobře zafungovalo šrotovné a že pomohlo domácímu automobilového průmyslu udržet se nad vodou. Konstatoval také, že regulační opatření jeho vlády zabránila propuknutí masové nezaměstnanosti, byť to zase znamenalo vynaložení značných prostředků. Zajímavá jsou i další čísla: O důvěře řadových Rusů v budoucnost podle Putina svědčí fakt, že se narodilo o 50 tisíc dětí víc než v předchozím roce a úmrtnost poklesla o tři procenta. Ruský premiér tvrdí, že takovýchto čísel nedosáhla žádná jiná země na světě. K tomuto výroku se ovšem sluší dodat, že demografická situace v Rusku, počet jehož obyvatel klesá skoro o tři čtvrtě milionu ročně a průměrný věk mužů se pohybuje jen kolem 60 let, je stále víc než kritická. Takže „úspěch“ je při pohledu na tato rovněž zcela reálná čísla jen relativní – byť je tento výsledek samozřejmě lepší, než kdyby se demografické ukazatele dále zhoršovaly.
Pokud jde o protikrizová opatření, Putin připustil, že některá mohla být uplatněna dřív, pohotověji a pružněji. Přesto však celkový průběh loňského krizového roku v Rusku hodnotil kladně a závěrem svého projevu řekl: „Máme velmi dobré startovní podmínky pro další postup kupředu. To neznamená, že krize skončila definitivně, ale recese je opravdu pryč, je po ní, odešla do věčných lovišť,“ osvědčil Putin opět svůj smysl pro expresivní řečnické figury. Jeho rétorské výkony i tentokrát provázel poslanecký potlesk, ale podle již citovaného portálu newsru.ru byl tentokrát poněkud vlažnější než jindy.
Celkové resumé z dnešní Putinovy zprávy o činnosti jeho vlády v loňském roce je však přesto jasné: První muž ruské politiky i ve funkci premiéra, který už za Borise Jelcina a jeho kádrových „rošádiček“ patříval k nejohroženějším figurám v ruské politice, osvědčil schopnost se na domácí politické scéně skvěle orientovat a nepřipustit, aby byl takříkajíc vytlačen mimo hru. Nu a protože za dva roky bude z tandemu Medveděv-Putin na prezidentský úřad kandidovat nejspíš jen jeden z obou mužů, je také po dnešní zkušenosti téměř jisté, že to bude právě Vladimir Putin.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.