Výrobní kapacity vakcín leží ladem. Musíme prolomit patentovou ochranu, žádá europoslanec Kolaja
Víc než sto poslanců Evropského parlamentu volá po dočasné výjimce z patentových omezení vakcín proti onemocnění covid-19. To by umožnilo jejich výrobu v zemích třetího světa. Opravdu by to vyřešilo celosvětový nedostatek vakcín, nebo ne?
„Není to samospásné řešení, ale určitě pomůže,“ uvádí v Pro a proti europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Ekonom Jiří Novák však soudí, že negativa převažují. „Rozvolnění patentové ochrany by bylo neúčinné a potenciálně i nebezpečné.“
Licencování musí probíhat na úrovni firem, nesmí dojít k prolomení patentové ochrany.
ekonom Jiří Novák
Ekonom připomíná, že know-how k výrobě vakcíny je jedna věc. „Další jsou výrobní kapacity, materiál, ze kterého se vakcína vyrábí a kompetentní lidé. Žádná z těchto ingrediencí v současnosti neleží ladem nikde na světe. Nedošlo by tedy k dramatickému nárůstu tempa výroby vakcín,“ myslí si.
Necháme to na výrobcích?
Europoslanec Kolaja vzápětí namítá, že tady jsou výrobci připraveni vyrábět.
Čtěte také
„AstraZeneca se nedávno dohodla s jedním v Indii. Třeba v Jihoafrické republice je také firma, které se nedaří dohodnout možnost výroby, to samé v Kanadě. Případy, kde technické kapacity leží ladem, existují. Otázkou je, jak je uvést v činnost.“
„Mnohem lepší cestou je, když necháme firmy, aby se dohodly," tvrdí Novák. „Majitelé patentů mají velmi silnou motivaci pro to, aby se dohodli s firmami, u kterých se dá očekávat, že výroba bude bezpečná. Pokud necháme toto rozhodnutí na nich, bude menší riziko, že se začnou vyrábět nekvalitní vakcíny, což může snížit důvěryhodnost očkování.“
Vývoj AstraZenecy byl z 97 procent financován z veřejných zdrojů.
europoslanec Marcel Kolaja
Kolaja by byl rád, kdy se firmy dohodly, ale ukazuje se, že to nestačí. „Výrobní kapacity leží ladem. Systém patentů nebyl vytvořen pro dobu pandemie. Když saháme i jinde po zásadních opatřeních, je na místě poohlédnout se i v oblasti licencování, tedy jak navýšit výrobní kapacitu. Tato debata by se měla vést,“ apeluje.
Licencování musí probíhat na úrovni firem a k prolomení patentové ochrany by nemělo dojít, varuje ekonom. „Nejde o nějaký monopol, protože máme v Evropě už čtyři licencované vakcíny a další na ni čekají. Můj názor by byl jiný, kdyby jedna firma uměla vakcínu vyrobit a šroubovala by ceny nahoru, ale k tomu jsme hodně daleko,“ připomíná Novák.
Globální vakcinace?
„Může vniknout dojem, že vakcinace globálně pokračuje,“ dodává politik.
„Ale v některých zemích světa ještě nebyl naočkován vůbec nikdo. Předpokládá se, že k proočkování světové populace dojde až někdy v letech 2023 či 2024. Každý rezervoár viru ale vede k umírání i ke vzniku nových mutací, potenciálně rezistentních k očkování.“
Čtěte také
Globální vakcinace je řešení, souhlasí ekonom Novák. „Neshodujeme se jen v tom, jestli je prolomení patentové ochrany správnou cestou k cíli. Doporučil bych politikům, aby spíš tlačili firmy, aby prodávaly vakcíny levněji. A využily iniciativy pro sdílení vakcín Covax,“ shrnuje Jiří Novák.
„Výjimka z patentové ochrany by proběhla na základě vyjednávání s firmami, kterým by šly finanční kompenzace. Ale vývoj vakcín byl převážně financován z veřejných zdrojů, v případě AstryZenecy z 97 procent. A farmaceutické firmy teď rozhodně nestrádají,“ upozorňuje na rekordní zisky výrobců vakcín europoslanec Marcel Kolaja.
Celé Pro a proti Karolíny Koubové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Rychlejší očkování? Na vakcínu stále čekají desítky tisíc osmdesátníků, upozorňuje reportér Skalický
Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Matějem Skalickým.
-
Vakcína Pfizer/BioNTech by brzy mohla být i pro děti starší 12 let. Testuje se i očkování kojenců
Na začátku podzimu by lékaři v Česku mohli začít proti koronaviru očkovat i děti. Myslí si to ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).
-
Ruský analytik Leonid Ragozin: V Rusku vakcína Sputnik naráží na malou důvěru veřejnosti
Podcast Vinohradská 12 s ruským novinářem a analytikem Leonidem Ragozinem o Rusku a Sputniku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.