Výpočet důchodů je složitý. Pro rozhodování Ústavního soudu to bude zásadní, míní novinářka Procházková

Se svými argumenty předstoupili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Procházková se přitom pozastavuje nad tím, že možnost vystoupit nevyužila Alena Schillerová (ANO), od níž se čekalo, že bude hlavním mluvčím stěžovatelů.

Čtěte také

Petr Hartman: Vláda s valorizací penzí spoléhá na shovívavost Ústavního soudu

„Právní otázka spočívá v tom, zda nebyl zneužit stav legislativní nouze. Vláda argumentuje značnými hospodářskými škodami, kdyby nezakročila, vyšel by prý rozpočet do roku 2023 na více než 200 miliard korun. Ústavní soud teď bude posuzovat, jak moc velký zásah do legislativního procesu by to byl. Všichni se shodují, že to nebylo ideální, ale to ještě nemusí být protiústavní,“ podotýká Procházková.

Ekonomickou situaci před soudem přibližoval například předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, což je podle novinářky důležité pro legitimitu rozhodnutí soudu. „Soudci se ptali, jak moc byla inflace předvídatelná a zda mohla vláda jednat dříve,“ dodává.

Sociální dilema

Druhým argumentem opozice je, že došlo k porušení legitimního očekávání důchodců, že budou mít zvýšený důchod. Procházková s odkazem na výpověď Jana Hřiba z legislativního odboru ministerstva práce a sociálních věcí poznamenává, že výpočet důchodu je složitý, což se týká i výše mimořádné valorizace. To by prý pro rozhodnutí soudu mohlo mít zásadní význam.

Čtěte také

Sociálně neudržitelný systém, kritizuje Jurečkovu reformu Špidla. Nutné řešení, aby mladí měli nějaký důchod, nesouhlasí Nerudová

„Spor je o to, zda legitimní očekávání důchodců, ten jejich nárok vznikl v lednu, anebo v březnu. Proto se soudci ptali, jak jednoduché je spočítat si důchod a jak legitimní očekávání vypadá. Bude to složité, podle některých nálezů Ústavního soudu je to protiústavní, podle jiných to tak ale být nemusí,“ zamýšlí se Procházková.

Podle ní je spíše pravděpodobné to, že soud vládu pokárá, ale není jisté, že normu zruší jako protiústavní, a to i s ohledem na ekonomické dopady takového rozhodnutí.

Konečný verdikt prý bude významný i z hlediska sociálních práv, k nimž Ústavní soud v minulosti přistupoval poměrně zdrženlivě.

„Předseda Josef Baxa mi v rozhovoru říkal, že Ústavní soud si bude muset domyslet novou doktrínu, protože svět kolem nás se změnil,“ popisuje s tím, že je otevřené, zda to povede k ještě větší zdrženlivosti v ochraně sociálních práv, anebo naopak k jejich důraznějšímu prosazování.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková.