Vykolejený Topolánek

Nejprve položil poslanecký mandát a kritizoval stávající Poslaneckou sněmovnu, pak řekl: nebude-li podepsána Lisabonská smlouva, odejdu z politiky. Za pár dní na to prohlásil o místopředsedovi své vlastní strany Davidu Vodrážkovi, po té co vyřkl větu o tom, že by lidé stranám měli zaplatili zbytečnou předvolební kampaň, že je to "blb z Horní Dolní"

.A když s ním odmítli lídr ČSSD Jiří Paroubek a úřednický premiér Fischer jednat o mandátu a složení úřednické vlády, pohrozil, že pokud sociální demokraté neodvolají ministra vnitra Pecinu, odvolá z úřednické vlády všechny ministry nominované občanskými demokraty. Zároveň o víkendu upozornil na to, že Václav Klaus může Lisabonskou smlouvu nepodepsat a Lidovým novinám sdělil, že pokud Ústavní soud neshodí zákaz vládě privatizovat letiště, je pro něj zbytečný. A aby toho nebylo málo, dodal, že ODS se musí rozhodnout, jestli půjde s Mirkem Topolánkem nebo s Václavem Klausem, který stojí vnitropoliticky i zahraničně politicky jinde než voliči ODS, protože většina ODS je orientovaná euroatlanticky.

Všechny popsané výroky vykazují unáhlenost a chybí jim korektiv strategie druhého tahu, pokud za druhý tah nepovažujeme listopadový kongres ODS. Rozhádaná česká politická scéna vyžaduje ale vyšší školu diplomacie, aby se došlo alespoň k nějakým výsledkům a ne vykřikování silných slov, která se dostávají snadno do titulků novin.

Místo aby Mirek Topolánek přesvědčoval v diskusích pana prezidenta, posílá mu vzkazy přes Lidové noviny a místo aby tlačil Jiřího Paroubka do kouta a byl tím státotvorným mužem, jako se mu to podařilo v případě schvalování návrhu Janotova rozpočtu, začal vyhrožovat. Dokonce ani kolegu Paroubka nepozval na schůzku dopisem či telefonem, ale pouze přes média. Premiéra sice pozval dopisem, ale ten odmítl, a to logicky, nezúčastní-li se takové schůzky ČSSD, ztrácí význam.

Jinou rovinu představuje vnitrostranické napětí uvnitř ODS, tam Mirek Topolánek vytáhl do otevřeného boje s Pavle Bémem a jeho lobbistou Janouškem, který je zase napojen na různé důležité stavební firmy a s lidmi, kteří vydělali na Mostecké uhelné a pohybují se kolem investiční skupiny Appian. V jeho podání je pak právě v tomto boji klíčovou postavou ministr vnitra pan Pecina, který by podle něj mohl švýcarské vyšetřování zastavit. Kongres ODS bude podle této verze klíčový, protože v něm nepůjde primárně o souboj politiků, ale lobbistů s politiky, tedy výhradně o peníze.

Bohužel Mirek Topolánek díky Marku Dalíkovi a bývalému ministru Aleši Řebíčkovi, který seděl právě v jeho vládě, nemá taky čistý štít, a tím jeho zásadové postoje typu "jsem chlap, který drží za každou cenu slovo" ztrácejí na důvěryhodnosti. Stejně jako údajná dohoda uzavřená s panem Paroubkem o fungování ministerstva vnitra za úřednické vlády: Pokud nebyla uzavřená písemně, nemá valnou hodnotu a to měl po tolika zkušenostech s Jiřím Paroubkem Mirek Topolánek vědět. To je také asi důvod, proč poslední průzkum popularity politiků zaznamenal další Topolánkův pokles až na hodnotu třiceti procentních bodů: na politika působí příliš vykolejeně, tedy jako muž, s kterým moc cloumají emoce.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .