Vydrží křehký mír na Blízkém východě?

Příměří je nepřirozeným stavem především pro palestinské radikální skupiny, které řadou podmínek ověnčený a časově omezený klid zbraní před dvěma týdny vyhlásily. Dvě z těchto skupin, Hamas a Islámský džihád, v neděli oznámily, že pokusy odzbrojit je by okamžitě vedly ke zrušení příměří. Společné prohlášení, ve kterém Hamas a Islámský džihád obviňují palestinského premiéra Mahmúda Abbáse z přílišné ústupnosti Izraeli, bylo reakcí na první pokusy palestinské samosprávy o zabavení nelegálně držených zbraní v pásmu Gazy.

Příměří může kdykoli vzít za své přičiněním jediného sebevražedného atentátníka. Ten přitom nemusí nutně jednat na povel nejvyššího vedení organizace, ke které se hlásí a která mu poskytla veškeré technické zázemí. I když špičky palestinských radikálních organizací vyhlásily klid zbraní a zatím ho dodržují, vražednou sílu aparátu, kterým izraelským cílům se mohou opřít o spolupráci podobně orientovaných skupin či jednotlivců ze zahraničí.

Poslední důkaz o spolupráci tohoto typu poskytlo o uplynulém víkendu zadržení člena takzvané pravé IRA, což je organizace, která vznikla odštěpením od Irské republikánské armády. Podle informací izraelských a britských médií je zadrženým čtyřicetiletý John Morgan, kterému se před třemi týdny podařilo dostat na území Izraele a odtud na Západní břeh Jordánu, kde byl dopaden. Podle izraelské tajné služby Šin Bet je Morgan podezřelý, že s palestinskými radikálními organizacemi spolupracoval na výrobě bomb nejrůznějšího typu.

Shodou okolností je to v poslední době už podruhé, co se v souvislosti s teroristickými útoky palestinských skupin hovoří o občanech Spojeného království. Britský pas vlastnili také dva sebevražední atentátníci muslimského vyznání, kteří v dubnu při útoku v nočním klubu v Tel Avivu připravili o život tři lidi. Agentury připomínají, že právě tento útok vedl izraelské bezpečnostní složky k tomu, aby věnovaly ještě větší pozornost stykům mezi palestinskými radikálními skupinami a zahraničím. Podle izraelského zpravodajského serveru Debka je Morganovo dopadení výsledkem spolupráce britských a izraelských tajných služeb.

Všudypřítomná hrozba obnovení teroristických útoků je jedním z hlavních důvodů, proč je obnovování důvěry mezi Izraelem a palestinskou samosprávou v zárodečném stavu a musí být pečlivě pěstováno, aby vůbec mohlo přežít. Vítaným gestem je proto nedělní prohlášení izraelského ministra obrany Šaula Mofaze, který pochvalně komentoval situaci v pásmu Gazy a v Betlémě poté, co tam izraelská armáda předala dohled nad bezpečností palestinským složkám.

Podle Mufaze došlo v obou oblastech k podstatnému zklidnění situace. Jak už bylo řečeno, palestinská policie začala v neděli v pásmu Gazy se zabavováním nelegálně držených zbraní a podle izraelského rozhlasu kromě toho zadržela dvacet podezřelých osob. Cenou za tento pokrok by ovšem mohla být aktivizace radikálních skupin, zvláště pokud premiér Abbás neuspěje s požadavkem na propuštění všech palestinských vězňů. Izrael je zatím připraven propustit 350 ze zhruba 6 000 Palestinců, kteří jsou pro spáchání nejrůznějších deliktů drženi ve vězeních na území židovského státu

Mezi těmito vězni je například Marwan Barghútí, někdejší šéf Arafatova hnutí Fatah na Západním břehu Jordánu. V pondělí proběhlo v Tel Avivu jedno z posledních soudních stání v procesu, ve kterém obžaloba Barghútího označuje za mnohonásobného vraha, neboť se měl údajně podílet na přípravě desítky atentátů, při nichž přišlo o život 26 Izraelců. Pro Palestince je ale Barghútí jednou z nejvýraznějších postav jejich legitimního odporu proti izraelské okupaci. Paradoxní je, že právě Barghútí se údajně nemalou měrou zasadil o vyhlášení nynějšího příměří. Na dalším osudu tohoto muže možná záleží, zda nynější křehké příměří přeroste v trvalejší mír.