Vychází časopis Naše příroda 4/2012

6. únor 2013

Uprostřed léta určitě málokdo odolá koupání v přírodních nádržích. Tušíte však, jak neuvěřitelná dramata se dějí pod hladinou, kdy se ve vteřině z útočníka stane oběť a naopak bezmocný tvor zakrátko vyroste v nebezpečného predátora?

V článku Jana Hamrského se vypravíme do úžasného světa vodního hmyzu mezi larvy vážek, potápníků či důmyslně maskovaných chrostíků. Na chvíli budeme sledovat námluvy vyder, seznámíme se s vysokohorskými motýly a zajdeme až do hluboké minulosti, abychom sledovali dávnou stopu našich hadů a rozpoznali, z jakých částí Evropy se k nám dostali.

Vodní hmyz
„Po mnoha měsících nastal i její čas. Neví, co bude dál, ale cítí, že přichází velká změna. Již mnohokrát svlékla svůj tuhý ochranný krunýř, aby mohla dále růst. Nyní je to jiné. Tělo pod kůží jakoby jí nepatřilo, smysly se mění, několik dní neměla potřebu jíst a zářící hladina je tak přitažlivá. Té touze už nelze odolat. Vší silou vyráží vstříc hranici dvou světů. Po překonání povrchového napětí vody stará kůže puká a odhaluje nové okřídlené tělo. Oči ještě nestihly přivyknout tomu jasu všude kolem, když ji bleskově uchvátí mohutná kusadla a stáhnou zpět pod vodní hladinu. Téměř vylíhlá jepice přispěla svou obětí k přežití dospívající larvě vážky. Zmítající se kořist však často upozorní obávané dravce. Připlouvají ryby a role lovce a kořisti se v okamžiku mění. V potravním řetězci se už uzavírá další článek nebýt náhlého otřesu, který prudce zvíří dno a ukryje larvu vážky pod vrstvou sedimentů.“

Vydra s podařeným úlovkem kapra

Obratná vydra
„Svatební hry u vyder, to jsou zvláštní ritualizované projevy, jež se odehrávají v hluboké vodě. Na hladině se vydry objeví jen tehdy, když se chce jeden či druhý nadýchat čerstvého vzduchu. Při společné hře se už nehvízdá, ale své dorozumívací signály projevují jakýmsi mručením. Zdá se mi, že mručí jen samice a samec se chová podle její intonace a síly hlasu. Musí jí přece, své družce, dobře porozumět, co vypráví jejich vlastní řečí.“

Kde se vzali naši hadi?
O plazech, potažmo o našich hadech, v časopise Naše příroda již pár příspěvků vyšlo. To, že s námi stejně jako s ostatními živými organismy sdílí společný životní prostor, je věc tak samozřejmá, že se nad ní běžně ani nezamýšlíme. Kde se však tito nádherní tvorové ve střední Evropě vzali? Odkud pocházejí? Kde jednotlivé druhy vznikly? Proč je dnešní diverzita plazů našich končin jen zlomkem toho, co jsme tu měli v teplých obdobích během posledních 60 milionů let? Proč se v Česku, resp. na Slovensku vyskytuje jen nějakých pět druhů, zatímco třeba v nedalekém Maďarsku je hadích druhů již sedm?

Užovka obojková je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecné

Obsah čísla 04/2012

Mšice – hospodářská zvířata mravenců / Hana a Vladimír Motyčkovi
Horští okáči na Slovensku / Miroslav a Marián Kulfan
Obratná vydra / Ivan Kňaze
Vodní hmyz / Jan Hamrský
Abnormality u bylin / Jozef Májsky
Kde se vzali naši hadi / Daniel Jablonski
Rožďalovické rybníky / Vladimír Šoltys
Atraktivní, leč nevítaný host z Ameriky / Jiří a Pavel Unarovi
Sršeň obecná / Jaroslava Siantová
Zlatohlávek skvostný / Mladen Kaděra
Otmíčská hora / Radmila Matulová
Hřebenovkou stále ještě opuštěných Rychlebských hor / Martin Janoška
Fotografové přírody – Martin Pustelník
Jedlé dary přírody – šťovík kyselý / Květa Šimková
Hostivické rybníky / Jan Moravec
Zaměnitelné houby: hřib smrkový, hřib žlučník / Michal Mikšík

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.

autoři: Naše příroda , Pavla Mládková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka