Vybíráme z časopisu Živa
Jak se hledají geny; eutrofizace mokřadů; karpatské endemity; Žofínský prales; hrob kuřáka dýmky; barokní anatomická vyobrazení v 17. století... Tato témata a mnoho dalšího přináší 5. číslo časopisu Živa, které vyšlo 24. října.
Živa je populárně vědecký časopis zaměřený na biologické vědy. Vydává jej Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, s podporou Akademie věd České republiky. Přináší původní články přibližující především výsledky české vědy, ale také výkladové seriály, terminologické slovníčky, poznatky i pozorování mladých autorů i laických znalců přírody, nabízí i informace ze zahraničí. Recenzované texty jsou doplněny originálními dokumentačními fotografiemi. V aktuálním čísle najdete:
Šíma P., Trebichavský I.: Horizontální přenos genetické informace. Vznik evolučních novinek
Horizontální přenos byl podstatou evolučních inovací po miliardy let a můžeme oprávněně předpokládat, že stále představuje hlavní podnět pro vznik evolučních novinek. V průběhu evoluce mnohobuněčných živočichů byl významným faktorem, díky němuž získávali nové struktury a orgány a také nové vlastnosti, které jim zabezpečily dokonalejší adaptaci. Rozrůznění obratlovců bylo z velké části způsobeno právě horizontálním přenosem genetické informace.
Pačes J.: Jak se hledají geny. Genomika a bioinformatika
Počítačová analýza genomu při hledání genů zahrnuje převedení sledu nukleotidů v molekule DNA do počítače, dělení získané sekvence na trojice nukleotidů, kódující jednotlivé aminokyseliny, a seskupování těchto kodónů do celků, které kódují proteiny a tvoří tak konkrétní geny. Geny lze identifikovat pomocí příbuznosti, statistiky nebo entropie. U vyšších organismů s komplikovanou strukturou genomu však zmíněné počítačové metody nepostačují a musejí se kombinovat s metodami experimentálními.
Čížková H., Šantrůčková H.: Procesy spojené s eutrofizací mokřadů
Vegetace i mikrobiální společenstva mokřadů citlivě reagují na změny v přísunu živin a jejich následky. Zvýšená dostupnost živin je také jednou z příčin odumírání a ústupu rákosu obecného (Phragmites australis) v Evropě. Nad přímým efektem přitom převažuje efekt nepřímý, tj. důsledky zvýšené akumulace organické hmoty a jejího rozkladu za nepřítomnosti kyslíku. Při něm dochází k uvolňování toxických látek poškozujících zejména vrcholové části kořenů.
Skořepa H.: Jak podpořit návrat jedle bělokoré?
Ústup jedle bělokoré (Abies alba) ve střední Evropě může souviset se změnou hospodaření v lesích, konkrétně se zastavením lesní pastvy, která se praktikovala až do 19. stol. a která omezením konkurence ostatních rostlin umožňovala obnovu jedle. Pro opětovné zvýšení zastoupení této dřeviny v našich lesích je třeba zajistit podporu přirozené obnovy a ochranu uměle vysazených jedinců před okusem spárkatou zvěří.
Čeřovský J .: Putování za rostlinami z červených knih. 5. Karpatské endemity
Karpaty představují druhý nejvýznamnější horský systém v Evropě. Z původní flóry, čítající asi 4.000 druhů, je jich 239 považováno za endemické. Patří mezi ně pěnišník karpatský (Rhododendron kotschyi), zvonek karpatský (Campanula carpatica), koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), mikroendemit Slovenského Krasu a sousedního maďarského Národního parku Aggteleki ruměnice turňanská (Onosma tornensis) nebo jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvanica).
Pekárková E.: Nejnovější směry ve šlechtění zelenin (12.) Listové zeleniny
Mezi významné listové zeleniny patří i několik zástupců z čel. hvězdnicovitých (Asteraceae): salát setý (Lactuca sativa) s mnoha tvarově, barevně i chuťově odlišnými odrůdami, pampeliška (Taraxacum sp.), jejíž zeleninové odrůdy se pro snížení hořkosti listů bělí, a dva druhy kulturně využívané čekanky - čekanka obecná (Cichorium intybus) a štěrbák neboli endivia (C. endivia).
Kusák P.: Noční krásky amerických polopouští
Typickou a nápadnou součástí květeny amerických polopouští jsou dva druhy bělokvětých pupalek rodu Oenothera: trsnatá O. caespitosa, rostoucí na skalách či jílovitých půdách, a O. deltoides, osidlující stabilizované písečné duny. Květy obou druhů se rozevírají večer, na rozdíl od naší pupalky dvouleté (O. biennis) však zůstávají i za slunného počasí otevřené celé dopoledne.
Studnička M.: Obří cibule urginey mořské
Urginea maritima je dekorativní a biochemicky zajímavá cibulovitá rostlina ze Středozemí. Obsahuje několik různých glykosidů, které jsou využitelné jako insekticidy nebo pesticidy. Vzhledem k vysokým nárokům na světlo během zimy je její pěstování u nás je velmi obtížné.
Andreska J.: K dějinám Národní přírodní rezervace Žofínský prales
Rezervace Žofínský prales, založená J. F. Buquoyem r. 1838 na 172,6 hektarech jedlových a smrkových porostů s příměsí buku, jilmu a javoru, není v pravém slova smyslu pralesem. Již necelé desetiletí po vyhlášení rezervace totiž byla na pokyn lesního inženýra a taxátora W. Rollanda snížena jeho plocha na 1,7 ha. I z této snížené plochy byly navíc po desetiletí odváženy souše. Absolutní zákaz těžby byl vydán až r. 1882 a od r. 1888 se plocha rezervace opět zvyšovala až na současných 99,8 ha.
Hrdý I.: Feromony v integrované ochraně rostlin. V. - Obaleči a makadlovka na broskvoních a švestkách
Obaleč švestkový (Cydia funebrana) způsobuje červivost plodů švestek, housenky makadlovky broskvoňové (Anarsia lineatella) poškozují plody a prýty broskvoní a nektarinek. V roce 1976 byl v České republice pomocí feromonových lapáků potvrzen výskyt obaleče východního (Cydia molesta), původem z východní Asie, do Evropy zavlečeného přes Severní Ameriku. Původní feromonové lapáky obalečů švestkových zachytávaly i obaleče východní, kteří způsobují většinu škod tradičně přisuzovaných makadlovce broskvoňové. Nové feromonové odparníky jsou už druhově specifické a testují se na matení samců (male confusion) oblakem syntetického sexuálního feromonu.
Kulich L.: Výskyt lepovky jižní na Kolínsku
Pavouk lepovka jižní (Scytodes thoracica) se vyskytuje běžně v jižní Evropě. V České republice byli do roku 1997 zaznamenáni pouze 2 jedinci, v současnosti je znám jen z nemnoha nálezů, často synantropních. Autor popisuje nález 2 jedinců v domě na Kolínsku ve středních Čechách. Čeleď lepovkovití (Scytodidae) jako jediná mezi pavouky produkuje lepkavá vlákna k lovu kořisti prostřednictvím chelicer.
Vepřek D., Mihal V., Klváček J.: Kutilky jako lovci mravenců
Vztahy mravence lužního (Liometopum microcephalum), v České republice vzácného, k ostatním živočichům se teprve začínají studovat. Kutilky rodu Tracheliodes jsou specializovány na lov mravenců podčeledi Dolichoderinae a druhy Tracheliodes curvitarsis a T. varus loví pro výživu svých larev právě mravence lužního. Autoři přibližují vzhled a biologii obou těchto druhů kutilek, které mají v České republice (jižní Morava) severní hranici výskytu.
Kočárek P.: Invaze ostnohřbetky americké v ČR
Ostnohřbetka americká (Stictocephala bisonia) je křís (Auchenorrhyncha) původem ze Severní Ameriky. Na počátku 20. stol. byl tento druh zavlečen se sazenicemi ovocných stromů do Francie a postupně se šíří po Evropě. V České republice byl zaznamenán v r. 1994 na jižní Moravě. Autor popisuje hojné nálezy na severní Moravě a biologii druhu.
Funk A., Gračko M.: Druhová pestrost (nejen) obojživelníků a plazů v Los Llanos
Oblast Los Llanos v centrální části Venezuely je druhým největším biogeografickým regionem tohoto státu. Toto území savan a galeriových lesů je proslulé možností snadného pozorování velkého množství zvířat, hlavně v období sucha, kdy se zvířata koncentrují kolem řek a zbytků vody. Autoři hodnotí údaje o biodiverzitě obojživelníků a plazů vyskytujících se v Los Llanos v porovnání s ostatními venezuelskými bioregiony a popisují druhy obratlovců, které pozorovali v této oblasti, např. v okolí řeky Apure.
Májsky J.: Hornero - národný vták Argentíny
Pěvec hrnčiřík prostý (Furnarius rufus) je národní pták Argentiny (vyskytuje se od Bolívie po centrální Argentinu), proslulý stavbou mimořádně důmyslných hnízd slepených z hlíny a rostlinných materiálů. Hnízdo tohoto ptáka velikosti drozda má průměr až kolem 30 cm a hmotnost 3,5-5,5 kg. Je zajímavé, že si hrnčiříci pracně staví každým rokem nové hnízdo, opuštěné využívají jiní živočichové.
Musilová R., Zavadil V., Kotlík P.: Albinismus užovky obojkové
Článek popisuje nález mláděte albinotického jedince užovky obojkové (Natrix natrix) poblíž Stráže nad Ohří v západních Čechách. Výskyt albinotických živočichů v přírodě je vzácným jevem a jde o první publikovaný nález albína tohoto druhu z České republiky.
Prokopec M.: Hrob kuřáka dýmky
Na archeologické lokalitě Roonka na pravém břehu řeky Murray v Jižní Austrálii bylo odkryto přes 200 hrobů. V hrobě č. 20 byly nalezeny čelisti s kruhovým otvorem v zubech, který byl zjevně způsoben obroušením zubů troubelí keramické dýmky. Hrob byl díky tomu datován do období po prvním kontaktu domorodců s Evropany v 19. stol. Rekonstrukce kostry s amputovanou levou paží a zubním kazem na druhých stoličkách ukázala, že kuřákem byla pravděpodobně mladá žena, která se po určitý čas stravovala evropským způsobem.
Lepšová A.: Za podzimními houbami do Českého ráje
Český ráj - nejstarší chráněná krajinná oblast v Čechách - je známý labyrintem skalních věží a dolů. Na některých lokalitách se zbytky původní druhové skladby stromů (např. Americká sluj nebo Bučiny u Rakous) lze nalézt desítky druhů zajímavých makroskopických hub, včetně vzácných a ohrožených druhů (např. bolinka černohnědá - Camarops tubulina). Významné zastoupení mají houby xylofágní, vázané na tlející dřevo objemných a padlých kmenů buku, dubu, smrku i jiných stromů.
Chumchalová M.: Anatomická ilustrace. 5. Barokní anatomická vyobrazení v 17. století
Barokní období 17. století bylo charakteristické velkým zájmem badatelů o studium a filosoficko-vědecký výklad člověka a světa v kontextu dualismu a mechanicismu - tělo jako dílo Boží byla schránka pro duši, ale fungovalo jako dokonalý stroj, obdoba mechanických strojů vyráběných lidmi (René Descartes a karteziánský racionalismus). Badatelé se věnovali popisu lidského těla s obrovskou vážností a náruživostí. K objevu mnoha anatomických detailů (krevní oběh apod.) přispěly technika mikroskopie i srovnávací anatomie a vivisekce zvířat.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
