Všichni se ptají, kdy do Evropské unie

Už pátá výroční konference, kterou v těchto dnech uspořádala nezávislá a nezisková nadace nazvaná Světové ekonomické fórum v rakouském Salzburgu se zabývala téměř výhradně otázkami dalšího rozšiřování Evropské unie o bývalé komunistické státy střední a východní Evropy.

Ekonomičtí odborníci a vládní činitelé kandidátských i členských států Evropské unie tam dva dny diskutovali o tom, jak se změní hospodářství těchto zemí po vstupu do unie a jak se proměňuje už nyní, když se kandidáti na vstup připravují.

Ačkoli skoro všechny země střední a východní Evropy prožívají nyní období relativní stability, která přispívá k jejich celkovému hospodářskému oživení a také vyhlídky do budoucna se vesměs považují za dobré, samy kandidátské země si náležitě uvědomují, jak obtížný úsek cesty mají ještě před sebou.

Všichni se pochopitelně ptají, kdy se konečně stanou členy Evropské unie, ale to je právě otázka, na níž západní politikové ani ekonomičtí odborníci nedokáží dát jednoznačnou odpověď.

Česká republika zahájila oficiální jednávání o vstupu do Evropské unie současně s Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem už v březnu roku 1998. Za dva roky tato jednání sice výrazně pokročila, ale ani zdaleka ještě nedospěla do oné rozhodující fáze, kdy by bylo možné jasně určit datum našeho připojení k unii.

Naopak, původně plánované datum, 1. ledna roku 2003, se v poslední době začíná stále častěji považovat za „nereálné“ a odborníci i politikové naznačují, že v nejlepším případě by to snad mohlo být v roce 2005.

Je přitom samozřejmé, že se úměrně s tím dále posouvá datum přijetí zemí, které se ocitly v tak zvané druhé vlně rozšiřování Evropské unie, tedy Slovenska, Lotyšska, Litvy, Rumunska, Bulharska a Malty.

Uprostřed obou hlavních diskutujících táborů – kandidátských a členských zemí – stojí komisař Evropské unie, který má na starosti proces jejího rozšiřování, Guenter Verheugen. Ani on se sice v otázce data přijetí východoevropských zemí zatím dost jasně nevyjádřil, ale často v poslední době naléhal na západoevropské politiky, aby zbytečně neváhali a co nejdříve vypracovali k tomuto účelu jakýsi „scénář“, platný pro všechny východoevropské kandidáty.

Na konferenci, kterou tento týden uspořádalo Světové ekonomické fórum v Salzburgu, komisař Verheugen prohlásil: „Vyzývám členské státy: nezdržuje tento proces a nevytvářejte nové podmínky. Máme už podmínky pro vstup do unie a nemůžeme je stále měnit. Takže se nesnažte určovat nějaké „pohyblivé“ cíle. Nevytvářejte systém druhořadého členství,“ pokračoval Guenter Verheugen, „má-li zde být určitá pružnost – a já souhlasím s tím, že má, protože Evropa bude hodně odlišná po rozšíření a existují odlišné potřeby integrace a odlišné schopnosti do ní vstoupit – pak ten pružný systém musí být otevřený všem.“

Komisař Verheugen také vyjádřil názor, že oddalování přijetí bývalých komunistických zemí do Evropské unie s sebou přináší nebezpečí, že se veřejnost těchto zemí nakonec obrátí proti Evropě a že přijme za své různé populistické a nacionalistické předsudky.

Podle komisaře Verheugena už prokázaly kandidátské státy velkou politickou odvahu, když samy reformovaly původně centrálně řízené komunistické hospodářství a když se zbavily mnohaletého neblahého dědictví komunismu. Teď, když se přibližují požadavkům Evropské unie na vstup do tohoto společenství, by západoevropské státy měly ukázat stejnou odvahu, řekl komisař Verheugen.