Vrškamýk: Utajená dokonalost Přemyslovců
Hrad v Kamýku nad Vltavou unikal dlouho odborné i laické veřejnosti. Změnu přinesl projekt Výlet do středověku, který provázel archeologický výzkum. V té chvíli tento hrad doslova zazářil…
Hrad Kamýk najdete v písemných pramenech pod několika jmény. Tohoto faktu si všiml také August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého: „Městečko Kamýk po obou stranách Vltavy rozložené mělo by pěknou polohu, jen schází stromoví nejbližšímu okolí, sice leží pěkně a v zátiší. Nad městem zvolně stoupá návrší, z něhož vyniká hůrka, na níž stojí zříceniny bývalého hradu, kterýž stáří topografové nesprávně Hunec nazývají. Staří, jestliže je chtěli od městečka rozeznávati, říkali mu Vrškamýk. Od zřícenin přes louku začíná val již valně zploštělý, který prvotní prastarý hrad zavíral. Lze jej kousek cesty pronásledovati a jak se k němu přistupuje horský hřeben. Středověký hrad, na jehož místě zříceniny stojí, zabíral místo tvaru asi obdélníka, jež na všech stranách zavřeno bylo příkopem a náspem."
Když uvnitř znamená venku
Pokud si chcete tento hrad prohlédnout, musíte se připravit na poněkud převrácený svět, kdy uvnitř znamená venku. Vstoupíte-li mezi dochované zdi, neocitnete se totiž uvnitř hradu, ale na jeho nádvoří. Pokud chcete vidět otisky roubené komory nebo zbytky středověkého vytápění, musíte hrad obcházet zvenčí. Archeologický průzkum, který zde probíhal v první polovině roku 2009, odhalil další výjimečné stavební prvky, které jsou zdokumentovány a představeny jako součást projektu Výlet do středověku. Slavnostní zahájení provozu proběhlo v červnu roku 2010.
Události, které hradu vracely dříve ztracený lesk jsme vám postupně na webu Leonarda představovali. Archeologický výzkum jsme v rozhovorech i videozáznamech nabízeli v článcích Když stříbro získá cenu zlata: první část a Když stříbro získá cenu zlata: druhá část. Samotný projekt jsme se zástupci Kamýka nad Vltavou přiblížili v článku Popelka mezi hrady a nevynechali jsme ani slavnostní zahájení Výlet do středověku.
Jak Kamýk ke svému jménu přišel
Kamýk byl důležitým královským hradem, který založil Václav I. někdy v první polovině 13. století. Svého dokončení se zřejmě dočkal za vlády Přemysla Otakara II., ale poměrně záhy zanikl. Pravděpodobně se tak stalo už v první polovině 14. století. Zajímavé okamžiky jeho historie zachytil také August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého: „Jméno Kamýk znamená skalku neb skalnatou hůrku. Protože nic takového není při nynějším městečku, lze se právem domnívati, že prvotní osada bývala na Vrškamýku, jak i venkovský val dokazuje, a že tu býval také prvotní kostel. A poněvadž v třináctém století založeno městečko u řeky, je léta 1285 řeč o Starém a Novém Kamýku. V Obou byly kostely, dole sv. Petra, nahoře sv. Mikuláše. Kamýk býval ode dávna jměním knížecím. Kníže Bedřich tu byl léta 1186 dvorem, když učinil obdarování klášteru Světelskému. Ve třináctém století povstal tu zděný hrad."
Nedlouhé trvání hradu
Prokletím hradu bylo nejen nestabilní podloží, které se stalo příčinou sesuvu hradních paláců, ale také blízkost Karlštejna. August Sedláček k jeho zániku poznamenal: „Po založení hradu Karlšteina všichni manové k němu přikázáni, dávalo se tím znáti, že hrad nemá tu důležitost jako míval dříve. Lovčovství přeneseno na hrad Dobříš, ač lesy pořád zvány Kamýckými. Ke hradu ponecháno jen několik vesnic blízkých, jež se nazývají léta 1359 Kamýckým panstvím. Zda-li na hradě zůstal úřad kraje Kamýckého není známo. Městečko Kamýk zůstalo při hradě, ale dvě manství v něm se nacházející přikázána také ke Karlšteinu. Po smrti Karla IV. již nikde se nečiní zmínka o hradu Kamýce. Jak se zdá opuštěn docela a rozpadl se; vesnice pak drženy k nějakému zboží královskému.“
Historii hradu jsme se více věnovali také v premiérovém článku Utajená dokonalost Přemyslovců. Detailní popis je k dispozici také v Ilustrované encyklopedii českých hradů prof. Tomáše Durdíka.
V příštím Putování po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech se vypravíme do Vyšehořovic, kterým jsme se věnovali v několika pořadech.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.