Vrcholná schůzka v Limě

Před několika dny označil Chávez německou kancléřku Angelu Merkelovou za příslušnici pravice, která kdysi vynesla k moci Adolfa Hitlera. Stalo se tak poté, co Merkelová kritizovala Chávezův způsob vlády a nabádala latinskoamerické země, aby nepostupovaly stejným způsobem jako on. V Národním museu v Limě, kde se vrcholná schůzka konala, byl však Chávez jako vyměněný.

Usmíval se na kancléřku a prohodil s ní několik vět. Podobně se zachoval i vůči španělskému premiérovi José Luisovi Zapaterovi. Podal si s ním ruku, rovněž s ním pohovořil a nakonec si navzájem poklepali po rameni. Dnešní španělský tisk, jehož reportéři bedlivě sledovali všechna tato gesta, to kvalifikoval jako jisté sblížení poté, co vloni španělský král okřikl venezuelského presidenta dnes už proslavenou větou:

"Proč už nezmlkneš?" Docela se chce říct, že Lima nebo snad tamní Národní museum má na Cháveze dobrý vliv. Nepohádal se ani s kolumbijským presidentem Alvarem Uribem, s nímž je už několik měsíců na kordy. Blíže pravdě však bude, že Chávezův způsob vyjadřování a jednání se přestává líbit nejen v demokratickém světě, ale také v jeho vlasti, kde už ztrácí tradiční podporu.

Říká se, že evropsko-latinskoamerické summity jsou pouhým řečněním a že po slovech státníků nenásledují žádné činy. Skeptici říkají, že tomu nebude ani po letošní páté vrcholné schůzce. Konference měla dvě ústřední témata: boj proti chudobě a změnu klimatu. V tomto smyslu přijali představitelé jedné miliardy lidí, kterou zastupují, tzv. Limskou deklaraci. Ta však neupřesňuje, kde se na potírání chudoby seženou peníze a jaká opatření se přijmou na zlepšení životního prostředí. Jisté je pouze to, že viditelný obrat by měl podle Deklarace nastat do roku 2020.

Zástupci Evropské unie zdůrazňovali dvě věci. Zaprvé je třeba pohlídat, aby znárodňování neprobíhalo bez spravedlivých náhrad, neboť stalo-li by se tak, evropští investoři by přestali mít o region zájem. A přitom Evropa je největšími investorem v Latinské Americe. A zadruhé, že Unie v žádném případě zatím nevyjme kolumbijské levicové partyzány FARC ze seznamu teroristů, jak by si to přáli někteří presidenti, například Venezuely, Bolivie nebo Ekvádoru.

Peruánský hostitel, president Alan García vyzval šedesátku zúčastněných států, aby přistoupily na mírné zdražení ropy. Zvýšení daně o dva centy by podle něj vyneslo tolik dolarů, že by to stačilo na opětné zalesnění milionů hektarů Amazonie ročně. Konference se dohodla, že její odborníci budou o této možnosti dále jednat a pokusí se ji technicky dovést do zdárného konce.

Alan García přišel také s nápadem, že by evropské země mohly pomoci zvýšit zemědělskou produktivitu o 2%, což by podle peruánských propočtů stačilo k tomu, aby se problém hladu v Latinské Americe vyřešil. Peníze potřebné k dosažení této mety by se podle peruánského presidenta mohly generovat z odpuštěných dluhů, které mají země tohoto regionu vůči státům Evropské unie. Ani k tomuto bodu nebylo přijato žádné konkretizující usnesení.

Přesto přese všechno si komisařka EU pro zahraniční styky Benita Ferrero-Waldnerová myslí, že summity nejsou pouze příležitostí k řečnění. "Jsou, podobně jako evropská setkání šéfů států a vlád, které se konají čtyřikrát do roka, příležitostí k vytýčení strategických linií, jež je třeba v následujících letech naplňovat," řekla v rozhovoru pro BBC. Příští summit Unie a Latinské Ameriky se bude konat v roce 2010 ve Španělsku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .